Vyhledávání
Zavřít
Vědci objevili lebku starou 3,8 milionu let! Zrekonstruovali podle ní tvář našeho předka
This undated photo provided by the Cleveland Museum of Natural History in August 2019 shows a facial reconstruction model by John Gurche made from a fossilized cranium of Australopithecus anamensis. The species is considered to be an ancestor of A. afarensis, represented by ?Lucy? found in 1974. From 3.8 million years ago, the ancestral species is the oldest known member of Australopithecus, the grouping of creatures that preceded our own branch of the family tree, called Homo. (Matt Crow/Cleveland Museum of Natural History via AP)
Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Zachovalá lebka pomohla vědcům lépe určit ostatní nalezené fosílie a díky tomu ukázat, že evoluční cesta člověka byla podstatně složitější, než jsme si původně mysleli, píše odborný časopis Nature.
Zachovalou lebku patřící druhu vyhynulých lidoopů známých jako Australopithecus anamensis neboli australopiték turkanský žijící před 4,2 miliony lety, nalezl vědecký tým na severovýchodě Etiopie. Vědci se původně domnívali, že tento druh byl předchůdce druhu známějšího australopitéka afarského, které proslavil nález pozůstatků samice pojmenované Lucy v roce 1974. Druh, ke kterému Lucy patřila, byl dlouhá léta mnoha vědci považovaný za ten, ze kterého se před 2,8 miliony let poprvé vyvinul rod Homo – ke kterému patří i člověk.
Nová fosílie ale zdánlivě jednoduché vývojové linii, podle které se z australopitéka turkanského vyvinul australopiték afarský a z něj pak první zástupce člověka, rozporuje. Pomocí nově nalezené fosilie se totiž prokázalo, že jiný, dříve nalezený úlomek lebky ve skutečnosti patřil druhu Lucy, a zástupci obou druhů museli proto na území dnešní Etiopie žít bok po boku nejméně 100.000 let.
Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na jednu z vědkyň, která se na nálezu spolupodílela. Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká.
Zdroj: ČTK