Vyhledávání
Zavřít
V trase plynovodu Moravia našli archeologové hrob keltské ženy
Ilustrační foto
V trase plánovaného plynovodu Moravia objevili archeologové hrob keltské ženy nebo pece z doby římské. Záchranný výzkum mezi Bezměrovem na Kroměřížsku a Tvrdonicemi na Břeclavsku zahájili začátkem března. Z archeologického hlediska jde o unikátní, přibližně 85 kilometrů dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy, sdělila ČTK mluvčí ostravského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Petra Batková.
Záchranné práce zajišťuje sdružení organizací vedené právě NPÚ. “Jedná se o jeden z největších archeologických projektů, které byly na Moravě realizovány. Tomu odpovídá i zapojení předních archeologických pracovišť zaměřených na záchranné archeologické výzkumy,”uvedl ředitel ostravského pracoviště NPÚ Michal Zezula. Kromě NPÚ se na výzkumu podílejí Archeologické centrum Olomouc, brněnský Ústav archeologické památkové péče a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce pak zajišťuje tým odborníků z Masarykovy univerzity v Brně.
Podle Jaroslava Pešky z Archeologického centra Olomouc má archeologická sonda napříč jižní a střední Moravou od jihu k severu desítky kilometrů. Koridor umožňuje archeologům získat nové poznatky o způsobu života předků od nejstarších dob až po nedávnou minulost. “Očekáváme desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů, z jejichž obsahu získáme nejen materiál hmotné kultury, ale také mnoho odebraných vzorků na nejrůznější přírodovědecké analýzy se snahou o co nejpodrobnější poznání zákonitostí tehdejšího života společnosti, včetně jejich absolutního datování,” uvedl Peška.
Archeologové už zaznamenali několik nálezů. “Již první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze např. nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, baterií pecí z doby římské či pozůstatků zaniklé středověké vesnice na jedné z lokalit zkoumaných na Hodonínsku,” uvedl Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
Příprava záchranného archeologického výzkumu byla zahájena v letech 2013 a 2014. Práce podle NPÚ identifikovaly v nyní řešené části plynovodu 73 archeologických lokalit. Investorem stavby strategického plynovodu Moravia je společnost Net4Gas. Spolu s plynovodem Stork II má propojit ČR s Polskem.