Vyhledávání
Tomáš Zatloukal: Problém nepochopení zadání úloh souvisí s čtenářskou gramotností. To je naše bolavé místo
Tomáš Zatloukal. (Foto: Frekvence 1)
Hostem Press klubu byl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. S Romanou Navarovou řešili především, proč je Česko zemí odkladů, proč odklady nejsou pro děti ani pro stát dobré a dotkli se i otázky zkoušek na střední školy.
Česko je země odkladů. V tuzemsku má odklad čtvrtina dětí, což je nejvíce z Evropy. Od 12. do 15. dubna čeká desetitisíce dětí přijímací zkoušky na střední školy. Pro děti i rodiče je to jedno z nejstresovější období. Zadání testů zatím samozřejmě není známé, ale očekává se i každoroční kritika některých zapeklitých úloh, včetně nepochopení zadání.
„Problém s nepochopením zadání se týká úloh v češtině i matematice a souvisí to s naším bolavým místem, a to je úroveň čtenářské gramotnosti, které naše děti mají. Čtenářská gramotnost není jen to, kolik jsme přečetli klasických knih, ale i čtení v online prostředí, sledování grafů, tabulek a dalších. Rozvíjí to pochopení toho, co je obsahem, jak umím vyvodit text a to, co po mě jeho autor chce.
“Když dětem řekneme, co po nich chceme, udělají to velmi dobře, ale ony musí především porozumět zadání úlohy. Čím je zadání úlohy delší, tím se snižuje pravděpodobnost vyřešení a to souvisí s analýzou textu a pochopením toho, co po mně zadání vyžaduje,” vysvětluje Zatloukal.
Podle něj není dobré, aby se žáci během řešení zastavili u jedné úlohy a ztráceli u ní zbytečně čas. „Žáci by měli jít po těch úlohách, kterým rozumí, v klidu je vyřešit, a pak se vrátit k těm, kterým hned neporozumí a nejsou si jimi jistí.”
Podle dat Cermatu se letošní přijímačky týkají 120 tisíc deváťáků, 20 tisíc páťáků a 8 tisíc sedmáků. „Systém je nyní nastaven mnohem lépe, než v minulých období, kdy byly jen dvě přihlášky a velké stresy s uplatňováním zápisových lístků ve školách. Nyní by měl být nastaven algoritmus, na jehož základě dojde k výběru žáků do jednotlivých škol podle jejich prioritizace. To by mělo snížit psychické stresy uchazečů i rodičů,” vysvětluje školní inspektor.
Odklad dětem neprospívá
Své hrají také sociálně-ekonomické parametry v rodinách a ty jsou pro úspěšnost žáků v českých školách rozhodující. „Pokud je ve škole zastoupen počet žáků z podporujících rodin vyšší, pak dosahují lepších výsledků. Pokud nižší, tak jsou výsledky nižší. Tohle je nejslabší stránka našeho školského systému.” Ministerstvo školství chce kvůli odkladům měnit legislativu, protože odklady nepomáhají dětem ani rozpočtu. Dokonce se mluví o zákazu odkladů celkově.
„V každém vzdělávacím systému v každé zemi je podíl dětí, které z objektivních důvodů nemohou nastoupit do povinné školní docházky. Mluvíme ovšem o 1-5 %, nikoli o 25 % jako tomu bylo loni a letos. Problém se týká žáků samotných. V první třídě se tak mohou potkat žáci, mezi kterými je 22 měsíců věkový rozdíl. V páté třídě je starší spolužák na počátku puberty; z hlediska fyzické i psychické vyspělosti jsou mezi žáky výrazné rozdíly, což ovlivňuje průběh vzdělávání a nemá to dobrý dopad na žáky z hlediska jejich výsledků,” popisuje situaci Zatloukal.
V září letošního roku by do škol mělo nastoupit zhruba 108 tisíc prvňáčků, včetně těch s odkladem. Podle odborníků je ale takových dětí v Česku příliš. Ministerstvo proto připravilo tři návrhy. „Je to začátek diskuze o tom, jak k odkladům přistoupit. Odklad dětem opravdu neprospívá. Rodiče často přichází s žádostí o odklad, protože jejich děti chtějí pokračovat ve školce s kamarády nebo čekají na učitelku, o které si myslí, že je pro jejich děti nejlepší. Pokud bychom se řídili tím, že odklady jsou jenom v těch objektivních případech, pak by se nemuselo přistupovat k žádným opatřením. Každé to opatření vytváří stres na děti, rodiče, školy i pedagogické poradny, a to je škoda,” vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.