Vyhledávání
Zavřít
Sviňucha z čínské Žluté řeky je na pokraji vyhynutí
Černé lesknoucí se tělo se nesměle vynoří z vody a pak se zase potopí do hloubky: sviňucha ze Žluté řeky, jeden z nejvíce ohrožených druhů v Číně, se v zimní mlze objeví nad hladinou jen velmi zřídka, píše agentura AFP.
V nejdelší čínské řece žije asi tisícovka těchto savců, z nichž někteří přežívají v jezerech poblíž Žluté řeky. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jsou kriticky ohroženi, a to je poslední stádium před vyhubením druhu ve volné přírodě. Počet sviňuch je dokonce nižší než počet pand, považovaných za symbol ohroženého druhu.
Sviňucha ze Žluté řeky, které domorodci říkají “usmívající se anděl”, trpí znečištěním, nadměrným výlovem, navigací a přehradami, jako jsou Tři soutěsky, které jsou vybudovány na horním toku řeky.
Experti však vidí známky naděje: pokles této populace se v posledních letech zmírnil, zatímco v letech 2006 až 2012 klesla populace o polovinu. Počet těchto kytovců dokonce vzrostl v ochranných zónách poblíže řeky.
V rezervaci Tchien-e-čou v provincii Chu-pej žije nyní podle expertů 80 jedinců. Na počátku 90. let, kdy byly sviňuchy vysazeny v tomto jezeře spojeném se Žlutou řekou potokem, jich tu bylo sotva 40.
“Zjistili jsme, že v Tchien-e-čou nejen zvířata přežívají, ale že se i přirozeně rozmnožují. To je velmi povzbudivé,” raduje se expert na sviňuchy z Čínské akademie věd Wang Ting.
Ovoce přineslo i úsilí o snížení znečištění a nadměrného výlovu. “Veřejné mínění sehrálo významnou roli,” přiznává Čang Sin-čchiao ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Cílem je zabránit tomu, aby se opakovala tragédie s delfínem ze Žluté řeky, který je od roku 2006 považován za vyhynulého. Sviňucha je nyní jediným kytovcem, který ještě obývá vody Žluté řeky. Je rovněž jediným druhem sviňuchy na světě, který žije ve sladké vodě.
Vyhynutí sviňuchy by bylo tvrdou ranou pro Čínu a její ekologické úsilí, neboť toto zvíře je ukazatelem kvality vody ve Žluté řece. Podle nizozemské asociace Ocean Cleanup je tato řeka, významná ekonomická tepna, největším přispěvatelem ke znečištění moří.
O sviňuše, která může v dospělém věku měřit až dva metry, se zmiňují již klasické básně. V lidové kultuře se praví, že vynoření sviňuchy znamená, že přijde déšť.
Někteří místní usedlíci jí pro její tloušťku říkají “říční prase”. Lidé ji konzumují, ačkoli její kůže není považována za příliš chutnou. Její játra se používají v tradičním lékařství.
Počátkem roku 2016 byla z iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga zahájena politika ochrany řek a ještě téhož roku vznikl plán na ochranu sviňuchy, byly zřízeny rezervace a vědci zkoumají možnosti jejího umělého rozmnožování.
Rezervace Tchien-e-čou, založená v roce 1992, je uváděna jako jediná na světě, kde se tito kytovci přirozeně rozmnožují. Rybáři z okolí byli povzbuzováni, aby lovili jiné ryby, a šestačtyřicetiletý Wang Che-sungse stal v rezervaci hlídačem.
“Podívejte se, tady je samice s mládětem,” ukazuje a zastavuje motor loďky, když vidí, jak se dva hřbety vynořují nad hladinu jezera, aby pak rychle zmizely. “Vystoupí nad hladinu jen na několik sekund, aby se nadechly,” vysvětluje. V řece však nemají kam se uchýlit. Jak se zhoršuje jejich životní prostředí, mohou jejich počty silně klesnout.
Ve městě Wu-chan chovají ve výzkumném středisku šest jedinců pro účely rozmnožování. Podle WWF má sviňucha inteligenci tří až pětiletého dítěte. Reprodukce je však v zajetí obtížná. V červnu se tu narodilo mládě, které byl teprve druhým, jež v delfináriu přežilo 100 dní.
“Náš ekonomický rozvoj způsobil, že rychle vyhynuly četné druhy zvířat. Snažíme se tyto zločiny napravit,” říká studentka Liou Chan-chuej, která ve výzkumném středisku pracuje jako dobrovolnice.
