Vyhledávání
Zavřít
Studie: Až 40 procentům pacientů v nemocnicích hrozí podvýživa
Až 40 procentům pacientů v nemocnicích celosvětově hrozí podle studií podvýživa. Vede často prodloužení pobytu v nemocnici nebo horším výsledkům léčby. Odhadované zdravotní a sociální náklady na komplikace, které působí, mohou být v ČR až 60 miliard korun za roku. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k Nutričnímu dni 2019.
V roce 2017, ze kterého pocházejí poslední publikovaná data, bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky hospitalizováno téměř 1,5 milionu lidí. Průměrně strávili v nemocnici 8,7 dne. V nemocnicích se péči věnují nutriční terapeutové, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci. Kolem 13 procent pacientů v Česku má nějakou speciální dietu, v západních zemích je to častější.
“Příčinou malnutrice (podvýživy) může být přímo nemoc. V důsledku zánětu nezbytného k uzdravení organismu dojde k úbytku svalových zásob, což ovlivní i rychlost uzdravování,” řekl František Novák ze Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče, který působí jako ústavní dietolog ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Správná strava ale podle něj nestačí. “Úbytek svalové hmoty se nedá zpomalit či nahradit, pokud není adekvátní fyzioterapie,” dodal.
Pacienti netrpí hlady, protože mají sníženou chuť k jídlu. Naopak je třeba je podle Nováka přemlouvat a motivovat, aby jedli. Podle statistik z předchozích ročníků Nutričního dne, při němž nemocnice hlásí data do mezinárodní databáze, bylo v nemocnicích na standardních odděleních 47 procent seniorů nad 70 let. Přes 16 procent se blížilo hranici podvýživy. Zhruba 13 procent nesnědlo ani polovinu běžné porce jídla.
Ministerstvo zdravotnictví založilo pro nemocniční stravu pracovní komisi. “Cílem je, aby do konce roku vznikl doporučený postup pro ministerstvem přímo řízené nemocnice,”řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Měly by podle něj obsahovat metodiku pro výpočet personálních potřeb, nákladů na stravovací den nebo seznam doporučených diet. Současné standardy podle něj pocházejí z 50. let, byly jen mírně upraveny.
Kvalitní nutriční péče je podle Nováka jeden z nejefektivnějších medicínských zásahů. Podle Ivany Pražanové z Aliance pro nutriční péči by bylo třeba začlenit nutriční péči do běžných léčebných standardů. Kromě nemocnic, zařízení sociální péče nebo školních jídelen působí terapeuti i v ambulantní sféře.
“Chtěli bychom udělat síť ambulancí, aby měl každý člověk nutričního terapeuta dostupného, a zapojit je do primární péče,”řekla. Na rozdíl od péče v nemocnicích by se zabývali naopak především nadváhou a obezitou, kterou trpí zhruba 60 procent populace.
V současné době je nutričních terapeutů zhruba 2000. Často ale podle Pražanové odcházejí mimo zdravotnictví, protože nenacházejí uplatnění.