Vyhledávání
Stravenky jsou druhou měnou ve státě, ozývají se kritici. Zruší se?
Druhá měna, závratné provize pro vydavatele a ušlý zisk. Tak zní argumenty, které se nejčastěji objevují při kritice stravenek. Potenciál elektronických stravenek se však nenaplnil, jak uvádí server Bankovní poplatky.
„Nevýhod mají stravenky hned několik, z pohledu zaměstnance se mi například stalo, že jsem našel v saku 10 stravenek z loňského roku, které už byly nepoužitelné,“ uvedl pro Blesk Zprávy generální ředitel společnosti Čepos Petr Morava. Stravenky navíc znamenají pro podnikatele ušlý zisk, neboť každý restauratér platí 7% provize vydavateli.
Častá argumentace kritiků zahrnuje i fakt, že stravenky jsou v podstatě druhou státní měnou. Může jim však vypršet platnost, což u klasických bankovek nehrozí. Když stravenkám vyprší platnost, znamená to zisk pro vydavatele, ale uživatel má smůlu.
Z údajů Asociace českého tradičního obchodu lze také vyčíst, že u nás propadne na poukázkách zhruba 150 milionů korun. „K tomuto nemůže při zavedení příspěvku od zaměstnavatele dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu. A i kdyby k němu ztratil kartu, peníze půjde převést na jinou. Zatímco stravenka má nejen omezenou dobu platnosti, ale propadá také při znehodnocení čárového kódu, zde nic podobného nastat nemůže,“ uvedl pro server Bankovní poplatky Roman Mazák, předseda maloobchodního Družstva CBA.
Jedním z řešení, které mělo situaci na trhu již v minulosti zlepšit, bylo zavedení elektronických stravenek. K tomu však nedošlo, protože navzdory nižším nákladům spojeným s tiskem a výdejem stravenek se provize nesnížily a zůstávají dále mezi 5 až 7 %. „Ve spojení s náklady spojenými s přijímáním nového druhu stravenek to tudíž pro restaurace ve výsledku znamenalo ještě problematičtější řešení, než jakým byly papírové poukázky,“ dodal prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.