Šimon Pánek: Nejde jen o pomoc. Lidé chtějí říct, že jsou proti tomu, co se děje na Ukrajině

Češi ukázali obrovskou solidaritu válkou sužované Ukrajině. Posílají peníze, jezdí na hranice, nabízejí svou pomoc uprchlíkům nebo sdílí podporu na sociálních sítích. Do pátečního večera se podle ředitele organizace Člověka v tísni Šimona Pánka, který byl hostem Čestmíra Strakatého v Press klubu, vybrala miliarda a 150 milionů.

“Jsem překvapen, česká společnost byla vždycky solidární. Stačí se podívat na SOS Sarajevo, na povodně, Haiti, války ve světě. Dary Čechů nás vždycky překvapily a díky té důvěře Člověk v tísni vyrostl. Teď je to ale něco, co jsme netušili. Vnímám to jako obrovský závazek a také, jak vyjádřit nesouhlas s Putinovskou agresí. Nejde jen o pomoc, lidé chtějí říct, že jsou proti tomu, co se tam děje a věří nám, že peníze dobře použijeme,” říká Šimon Pánek.

Upozorňuje na to, že humanitární organizace ale neshání zbraně, to je otázka vlády. Ostatně do pátečního večera se vybrala jedna miliarda a sto padesát milionů korun. “Je to hodně peněz. Na druhou stranu, před dvaceti lety jsme dostali 250 milionů na pomoc po povodních, kdyby to člověk vynásobil dnes, tak je to skoro tři čtvrtě milionů. Naše operace na pomoc v Sýrii, která je doposud největší, tak má zhruba milardový roční rozpočet, takže pro nás to není úplně mimo. Je to více, než jsme čekali, na druhou stranu se dá očekávat, že některé druhy pomoci budou potřeba na týdny, ale roky,” říká ředitel.

Finance mají vždycky smysl

Zatím má Člověk v tísni čtyři pilíře. “Působíme na východě Ukrajiny, kde pracujeme sedm let. Máme tam své tým a spolupracujeme s dalšími organizacemi, takže se nám v malém daří doručovat pomoc do městeček a vesnic, které jsou v oblasti bojů nebo v jejich blízkosti. Povedlo se nám zprostředkovat významný koridor směrem na Kyjev s pomocí železničního spojení, takže každé dva dny vyjíždí vlak se základními potřebami. Každý ten vlak má objem zhruba pětiset palet, což je pro představu třeba 16 náklaďáků. Tak to už má smysl i ve velkém městě, když tam taková pomoc přijede,” vysvětluje Pánek.

Člověk v tísni pomáhá i ve Lvově, kde má hlavní operační centrum. Pomáhají uprchlíků přes hranice, protože jak sám Pánek říká, lidé byli v posledních dnech hodně vyčerpáni. Stále více pracují i v České republice, protože spolupracují s organizacemi, které se věnují migrantům a i oni sami pomáhají lidem, když přijedou vlakem do Česka. “Počítáme, že většina peněz půjde na Ukrajinu ve formě humanitární pomoci. Pokud ten konflikt skončí, tak i ve formě podpory v té druhé fázi, které my říkáme forma obnovy,” říká Pánek. Pokud lidé chtějí pomoci, doporučuje stránku Pomáhej Ukrajině, kde najdete veškeré možnosti pomoci. Finanční příspěvky mají podle Pánka vždycky smysl.

Můžeme mít pocit, že život na Ukrajině skončil, ale není to tak

Pro ředitele organizace je to asi dvanáctá válka za třicet let působení Člověka v tísni. “Vymyká se to něčím, je to největší válka od konce 2. světové války v Evropě. Na druhou stranu, válka v Bosně, která připravila během tří let o život sto tisíc lidí, to bylo také velmi těžké místo. Sledujeme to. Z médií může mít člověk pocit, že tam neexistuje ani zlomek civilního života, ale není tomu tak.Fungují úřady, lidé chodí do práce, ale pokud dojde k nasazení raket ruské armády, tak se to pro civilní obyvatelstvo může stát mnohem horší, než je teď,” popisuje Pánek.

Přesto se objevují hlasy, jestli to Češi s pomocí na Ukrajinu v současné době nepřehání. “Okamžitá pomoc je logická. Je to na prvních stránkách, na obrazovkách a všichni tím žijeme, ale je to tak ve všech krizích. Během prvních týdnů se vybere většina finančních prostředků, ale nepoužije se. Na Moravě po tornádu jsme peníze používali půl roku a na některých složitějších případech ještě pracujeme. Co se týká dobrovolnické nebo materiální činnosti, tak bych chtěl apelovat na všechny, aby to nedělali na vlastní pěst a domluvili se třeba s někým na místě. I takové věci je potřeba řídit,” říká Pánek s tím, že to, že zájem lidí později opadne je normální. Stále ale zůstanou profesionální organizace.

Jak dlouho celý konflikt ještě potrvá, nechce Pánek odhadovat. “Byl bych rád, kdyby to skončilo a začala jednání o příměří. Rusko je zatím v postupové fázi, takže příměří by pravděpodobně znamenalo rozdělení Ukrajiny na dvě části, otázka je, jak velké. Odvaha Ukrajinců je neuvěřitelná a do země se ze světa vrátilo 80 tisíc lidí, kteří chtějí bojovat a Rusko si na tomhle možná může vylámat zuby. Pokud ne teď, tak dlouhodobě ano. My budeme pomáhat, jak dlouho to bude potřeba,” uzavírá ředitel organizace Člověka v tísni Šimon Pánek.

Poslechněte si rozhovor

Šimon Pánek: Česká společnost byla vždy solidární. Je to obrovský závazek i způsob, jak vyjádřit nesouhlas s Putinovou agresí na Ukrajinu

Krize na Ukrajině - další články