Vyhledávání
Proběhlo poslední rozloučení s Jiřím Stránským. Hold mu vzdala rodina, přátelé, herci i politici
Reprodukovanou písní v podání Marty Kubišové ze seriálu Zdivočelá země se v pondělí zaplněná velká obřadní síň strašnického krematoria rozloučila s Jiřím Stránským. Spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň zemřel 29. května ve věku 87 let. Již dopoledne se za zesnulého spisovatele a odpůrce totality konala mše v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze. Téměř dvouhodinovou mši sloužil kardinál Dominik Duka.
“Jirka Stránský byl rytíř slova a byl to skvělý člověk,” uvedl při příchodu do obřadní síně Martin Dejdar, který v televizním seriálu Zdivočelá země natočeném podle Stránského knihy ztvárnil roli pilota Antonína Maděry.
Vedle rodinných příslušníků a přátel se posledního rozloučení zúčastnil například poslanec Karel Schwarzenberg, zástupci Konfederace politických vězňů, ředitel České televize Petr Dvořák, předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček, zakladatel a ředitel DOXu Leoš Válka, bývalá první dáma Dagmar Havlová, filmařka Olga Sommerová nebo herci Jiří Schmitzer, Zdeněk Svěrák a Vladimír Javorský. “Vážím si na něm skoro všeho. Je nádherné, že po všem, co v životě prožil, neztratil elán. Byl to silný člověk,” řekla Jiřina Bohdalová.
“Vždycky když vstoupím do kanceláře PEN klubu, uvidím tvoji fotku a uslyším tvůj halasný smích. Převzal jsem po tobě žezlo v PEN klubu a slibuju, že přebírám i ty tvoje významné alergie,” uvedl ve smutečním projevu Dědeček v narážce na prohlášení Stránského. Ten v nemocnici na otázku, zda není na něco alergický, odpověděl, že na komunisty.
Politické zabarvení měla i dopolední mše, na které Stránského syn Martin využil svůj proslov ke kritice prezidenta Miloše Zemana a současnou politickou situaci označil za “zdivočelou dobu”. Narážky na politické dění měla ve strašnickém krematoriu také smuteční řeč předsedy představenstva Obecního domu a bývalého ředitel Národní knihovny Vlastimila Ježka.
Stránský byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn. Už jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945. Za komunistické totality pak byli zatčeni Stránského otec Karel i bratr Jan a nakonec i Jiří Stránský sám. V roce 1953 byl odsouzen za velezradu a na svobodu se dostal až v roce 1960 na amnestii. V první polovině 70. let byl uvězněn znovu.
Napsal řadu próz, letos vydal knihu Štěstí napodruhé, která navázala na soubor povídek Štěstí z roku 1969. Byl také autorem scénářů k seriálům a filmům, mezi nimiž byly Tábor Černého delfína, Bumerang či Kousek nebe. Na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny.
Za své dílo i občanské postoje si vysloužil řadu ocenění. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy a za dlouholetou práci pro skautské hnutí obdržel v roce 2011 nejvyšší skautské ocenění – Řád Stříbrného vlka.
Zdroj. ČTK