Vyhledávání
Robotický průzkumník Perseverance poprvé vyrobil kyslík na Marsu
Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA vyrobil na Marsu kyslík. Je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi. Rover rozštěpil oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík, informovala NASA na svém webu.
K výrobě kyslíku robotický průzkumník použil zařízení MOXIE, které vyvinul Massachusettský technický institut (MIT). K rozštěpení oxidu uhličitého je zapotřebí velmi vysokých teplot. Při první zkoušce, která se uskutečnila v úterý, se zařízení podařilo vyrobit pět gramů kyslíku, což by jednomu astronautovi při běžné aktivitě stačilo na deset minut dýchání . V plném režimu by zařízení mohlo vyrábět až deset gramů kyslíku za hodinu.
“Jedná se o první zásadní krok k přeměně oxidu uhličitého na kyslík na Marsu,” uvedl vědecký činitel NASA Jim Reuter. “MOXIE má další práci ještě před sebou, ale výsledky této technologické demonstrace jsou velmi slibné na cestě k našemu cíli vidět jednoho dne na Marsu lidi,“dodal.
Proces přeměny probíhá při teplotách kolem 800 stupňů Celsia. Proto je zařízení MOXIE vyrobené z materiálů odolných vůči teplu a má tenký zlatý povlak, který brání vyzařování potenciálně škodlivého tepla do těla Perseverance.
Podle pracovníků NASA pokusy s MOXIE jsou rozdělené do tří fází. První je kontrola zařízení. Ve druhé fázi bude hodnocena jeho výkonnost v různých atmosférických podmínkách. Třetí etapa bude zahrnovat testování nových provozních režimů nebo srovnávání provozu v různých teplotách.
Výroba kyslíku na Marsu je klíčová nejen pro pobyt astronautů na planetě, ale také pro pohon raket při cestě zpět na Zemi. Výrazně by tak zjednodušila logistiku vesmírných misí. Vědci sázejí na štěpení oxidu uhličitého také z toho důvodu, že tento plyn tvoří až 96 procent atmosféry Marsu.
Testování techniky výroby kyslíku patří mezi hlavní čtyři vědecké cíle průzkumníka Perseverance, který přistál na Marsu 18. února. Další cíle jsou identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život, hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích a vyvrtávat vzorky hornin a “půdy”. Ty by pak příští mise měla dopravit na Zemi.