Vyhledávání
Zavřít
Proč se lávka v Troji zřítila? Přetrhla se zrezivělá lana, domnívají se odborníci
U Trojského zámku v Praze se 2. prosince 2017 odpoledne zřítila do Vltavy betonová lávka pro pěší. Podle informací záchranářů se při pádu zranili čtyři lidé. Hasiči prohledávají hladinu Vltavy u spadlé lávky, na místo byl povolán statik. ČTK to řekli mluvčí pražských hasičů a záchranné služby. ČTK/Šulová Kateřina
Příčinou sobotního zhroucení lávky v Troji bylo pravděpodobně přetržení hlavních nosných ocelových lan v důsledku koroze. ČTK to řekli dva odborníci ze stavební fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Myslí si, že návrh projektu i kontroly, které dělala specializovaná firma PONTEX, byly v pořádku. Jak je možné, že kontrolní systém lávky ještě pár minut před jejím zřícením nesignalizoval žádný problém, neví. Důvod bude jasný, až po detailním prozkoumání všech částí lávky, shodli se.
“Podle mého názoru se porušily hlavní nosné kabely, které nesly tu mostovku a tím, když došlo k prasknutí možná několika lan, tak se to celé zřítilo, protože došlo k přemáhání těch zbylých kabelů,” uvedl Vladislav Hrdoušek z ČVUT. Podle něj je zvláštní, že kontrolní systém na lávce nesignalizoval nějaké problémy a že ke kolapsu lávky došlo náhle. O důvodu ale nechtěl spekulovat.
Vyvrácená pozice pilířů po zhroucení lávky podle Hrdouška naznačuje, že k poškození došlo někde na mostovce nad vodou. Upozornil, že visutá konstrukce takové lávky jako byla v Troji se pořád trochu hýbe, a tím se na ní mírně rozevírají spáry. “Je velmi obtížné utěsnit to tak, aby tam nešla vzdušná vlhkost,” řekl. To může vést ke korozi napnutých lan, což může způsobit jejich přetrhnutí a následný pád konstrukce, dodal.
Při kontrolách visutých mostů a lávek je podle Hrdouška vhodné zaměřit se zejména na měření napětí konstrukce ve vybraných průřezech, což údajně firma PONTEX učinila. Jeho kolega ze stavební fakulty ČVUT Tomáš Rotter upozornil, že jde o špičkovou firmu specializující se na diagnostiky.
Podle Hrdouška není chyba, že firma nekontrolovala celou délku lan. “Není možné posoudit celou délku lan, protože by to znamenalo nekonečně mnoho průřezů,” uvedl. Podle něj musí vždy někdo rozhodnout, na kterých místech se průřezy provedou. “Záleží na tom, zda ten, kdo tam přijde, zvolí to správné místo, že měří zrovna tam, kde se vytvoří nějaké místo, které vede k poškození konstrukce, nebo až k tomu kolapsu,” vysvětlil.
Obvykle se podle Hrdouška takto mostní konstrukce sledují v místech největšího namáhání, což bývá uprostřed mostu či lávky a nad podporami. “Někdy se může vyskytnou i to, že se konstrukce chová nějak jinak a těžko se to odhaduje,” podotkl Hrdoušek.
Oba odborníci nevidí chybu ani v projektu. “Lávku navrhovala firma SHP, jejíž vůdčí osobností je profesor (Jiří) Stráský. To je špičkový světově uznávaný mostař. Já bych tam chybu nehledal,” hájil návrh z roku 1984 Rotter. Hrdoušek připomněl, že kvalitu konstrukce ověřily dynamické zkoušky. Problém vidí spíš v trvanlivosti některého materiálu.
“Jedině, co si myslím, se měla kontrolovat pevnost betonu, zda se beton nerozpadá a drží. A pak, jestli do té konstrukce nezatéká, čili to je otázka izolace. A tyhle věci se těžko diagnostikují,” řekl Hrdoušek.
Podobných mostů je podle Hrdouška v ČR devět. “Byla to svého času výjimečná konstrukce,” podotkl. První taková lávka se postavila na konci 70. let přes Sázavu ve Hvězdonicích, ale nepoužily se na ní betonové stavební díly jako v Troji, upřesnil.
Zdroj: ČTK