Vyhledávání
Překvapivý objev! První chléb se pekl už před érou pěstování obilí
Ilustrační foto
Chléb se na jídelníčku člověka objevil zřejmě mnohem dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to vědci z univerzity v Kodani, kteří při archeologickém výzkumu na severovýchodě Jordánska objevili zuhelnatělé pozůstatky 14 400 let starého pokrmu podobného chlebu. Dosud se přitom předpokládalo, že chléb se objevil o 4000 let později s počátky pěstování obilí.
Vědci z univerzity v Kodani ve spolupráci s kolegy z Londýna a Cambridge analyzovali 24 zuhelnatělých zbytků potravin nalezených na místech někdejších ohnišť. Své poznatky z výzkumu archeologického naleziště na severovýchodě Jordánska zveřejnili nyní v časopise americké akademie věd Proceedings.
Rozbor ukázal, že lovci a sběrači z archeologické kultury Natúfien sbírali mimo jiné jednozrnnou pšenici a kamyšník přímořský, ze kterých vyráběli ploché, nekvašené chlebovité placky. Pěstování obilí v této době přitom ještě nebylo běžné, takže chléb byl tehdy na jídelníčku spíše výjimkou. “Je velmi pravděpodobné, že potraviny na bázi obilí, jako je chléb, se staly základní složkou jídelníčku teprve když se zemědělství plně etablovalo,” napsali vědci.
Možné ale je, že postup byl opačný. Lovci a sběrači totiž možná začali s pěstováním obilí právě proto, že zjistili, že ze zrn některých rostlin se dá upéct chléb.“Výroba chleba je velmi náročná. Musí se odstranit slupka, zrna se musí semlít, těsto hníst a péct,” vysvětlil londýnský archeolog Dorian Fuller.
“To, že byl chléb vyroben před pěstováním obilí, naznačuje, že byl považován za něco zvláštního. A přání mít tohoto zvláštního jídla více, vedlo pravděpodobně k rozhodnutí začít pěstovat obilí,” dodal.
Zuhelnatělé zbytky zkoumané pomocí elektronického mikroskopu obsahovaly stopy obilných zrn, ale i kořínků. “Zdá se, že jak obilné, tak neobilné součásti byly důkladně umlety, prosety a vytříděny,” napsal ve studii v časopise Proceedings vědecký tým. To prý lze doložit nejen velikostí částeček, ale i tím, že se ve zbytcích chlebovitých potravin nenašly žádné plevy ani celá zrna.
Zbytky nalezené v Jordánsku připomínají nekvašené chlebové placky, které se našly na různých sídlištích z mladší doby kamenné a na římských archeologických nalezištích v Evropě a Turecku, vysvětlila kodaňská archeobotanička Amaia Arranzová Otaeguiová. “Nyní víme, že se chlebovité produkty vyráběly dlouho před rozvojem zemědělství,”doplnila. Už dříve přitom existovaly podobné teorie, které se zakládaly na nálezech čepelí srpů a kamenných hmoždířů.
Lidé kultury Natúfien žili v letech 12 500 až 9 500 před naším letopočtem v oblasti východního Středomoří, takzvané Levanty. V současnosti se na tomto území rozkládá Jordánsko, Sýrie, Libanon, Izrael a palestinská samosprávná území.
Zdroj: ČTK