Před 80 lety začala 2. světová válka! Německo ji rozpoutalo napadením Polska

Útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk začala za úsvitu 1. září 1939 druhá světová válka - nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob. Válka, do které se postupně zapojilo zhruba 70 zemí a mnohé jejich kolonie, trvala šest let a dva dny a připravila o život více než 60 milionů lidí.

Norové hlásí mírný výskyt radioaktivního jódu na hranici s Ruskem

Dva dny po přepadení Polska vyhlásily Německu válku Velká Británie a Francie, vojenskou pomoc však v rozporu se smluvními závazky zoufale se bránící zemi neposkytly. Početně menší a hůře vyzbrojená polská armáda tak nedokázala útoku dlouhodobě čelit. Polsko navíc 17. září napadl i Sovětský svaz (SSSR), který v souladu s tajným dodatkem paktu Molotov-Ribbentrop zabral východní část země. Varšava kapitulovala 28. září a zhruba o týden později ukončil svůj odpor i poslední větší polský bojový svazek v poli.

Plán útoku na Polsko s krycím názvem “Fall Weiss” nechal německý vůdce Adolf Hitler vypracovat na jaře 1939. Podobně jako v případě rozbití a následné okupace Československa, také tentokrát Hitler kalkuloval s neochotou evropských mocností napadenému státu pomoci. Aby se pojistil proti případné válce na dvou frontách, uzavřel Hitler koncem srpna pakt o neútočení s Ruskem. Jeho součástí byl tajný protokol, v němž si obě země rozdělily sféry vlivu v Polsku a východní Evropě.

Hitler původně plánoval zahájit polské tažení už 26. srpna 1939. O den dříve však Británie písemně potvrdila své garance polských hranic a Hitler rozkaz k realizaci operace odložil. Jeho zakolísání však netrvalo dlouho. Po zinscenovaném přepadení německého rozhlasového vysílače u Gliwic byla akce zahájena první zářijový den ve tři čtvrtě na pět ráno.

Další Čech bojoval na Ukrajině za proruské separatisty, stíhá ho policie

Útok na Polsko odstartovala salva z německé bitevní lodi Schleswig-Holstein, která začala ostřelovat polské překladiště na Westerplatte. Zároveň se daly do pohybu německé pozemní síly řízené generálem Walterem von Brauchitschem, které do Polska postupovaly ve třech hlavních proudech z Pomořan, Východního Pruska a Slezska. Po boku Němců se útoku zúčastnili i slovenští vojáci.

Polská armáda neměla reálnou šanci silnějšího protivníka porazit. Od počátku citelně trpěla tím, že se jí nepodařilo dokončit mobilizaci, a tudíž nedisponovala plným stavem mužstva. Zároveň byla slabší i v řadě dalších ukazatelů, zejména v počtu tanků. Proti 39 divizím polské armády se postavilo 60 divizí německých, 33 ruských a tři slovenské (na polské straně stála zhruba tisícičlenná Legie Čechů a Slováků tvořená uprchlíky z okupovaného Československa, která však do bojů výrazněji nezasáhla).

Polské vojsko, kterému velel maršál Edward Rydz-Śmigly, se pokusilo německý postup alespoň zpomalit a poskytnout tak Británii a Francii čas nutný k zahájení vojenských akcí na západních hranicích Německa, které by navázaly část německých sil. Obě země ale vyhlášení války Německu pojaly jako formální akt bez reálných dopadů.

Severokorejci opět testovali rakety a kritizovali cvičení s USA

Wehrmacht postupoval polským vnitrozemím velmi rychle a už 8. září se část jeho tankových jednotek dostala k předměstí Varšavy. Polákům se sice podařilo o den později podniknout krátkou protiofenzívu na řece Bzuře, ta ale na pádu hlavního města nemohla nic změnit. Napadením Polska Rudou armádou padla už tak velmi nejistá možnost zaujetí obranných pozic na východním břehu Visly. Poslední větší polský bojový svazek ale kapituloval až 6. října. Části vojáků se podařilo překročit polsko-rumunskou hranici a odejít na Západ.

Bilance válečného tažení byla pro Polsko tragická. Při obraně vlasti zahynulo kolem 66 000 Poláků, zatímco na německé straně bylo kolem 16 000 mrtvých (SSSR měl zhruba 1500 mrtvých nebo pohřešovaných, padlo i 18 Slováků). Polsko bylo rozděleno mezi Berlín a Moskvu, přičemž na části území byl vytvořen takzvaný Generální gouvernement, plně ovládaný Německem. Německo a SSSR uzavřely koncem září smlouvu o hranicích a přátelství. Němečtí a ruští (sovětští) okupanti pak na obsazeném území rozpoutali barbarský teror včetně hromadných poprav a dalších válečných zločinů, který trval až do konce války v Evropě. Během války zahynulo podle různých odhadů 5,5 až šest milionů polských občanů, což je mezi 16 a 17 procenty celkové populace země.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články