Vyhledávání
Zavřít
Poslanci schválili nová pravidla sněmovních voleb
Ilustrační foto (Foto: Facebook Poslanecká Sněmovna Parlamentu České republiky)
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Novela volebního zákona musí být přijata kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma měsíci zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Bez náhrady tohoto přepočtu hlasů na mandáty nebude možné plně realizovat sněmovní volby, které se budou konat 8. a 9. října.
Ústavní soud zrušil také dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent. Nově by dvoučlenné koalice musely získat nejméně osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny potřebovaly nadále alespoň pět procent hlasů. Voliči si budou poslance vybírat ve 14 krajích jako doposud. Návrhy omezit počet volebních krajů nebo zavést Česko jako jeden volební obvod přijaty nebyly.
Silnější strany budou stále zvýhodněné
Český statistický úřad má podle novely, kterou nakonec podpořilo 96 ze 101 přítomných poslanců, rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní d’Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.
Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak úpravou Radka Vondráčka (ANO) a Vojtěcha Pikala (Piráti) podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle Pikala by tak mohlo být rozděleno až 30 mandátů. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los. Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.
Korespondenční hlasování z ciziny nadále nebude možné
Pokud by nový model platil už při minulých sněmovních volbách v roce 2017, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly o jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.
Sněmovna po tříhodinové debatě neschválila žádnou z úprav, která by zavedla možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Češi v cizině tak budou muset v říjnu hlasovat buď na zastupitelských úřadech, nebo přijet do ČR. Souhlas dolní komory nezískaly ani návrhy, které se týkaly vzniku a počtu členů poslaneckých klubů. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek neuspěl s návrhem, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do nákladů na kampaň.
Benda neprosadil zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Bendův návrh předpokládal, že dvoukoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok. Přijetí návrhu nepomohla ani podpora ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD).