Vyhledávání
Zavřít
Policie žádá Sněmovnu o Peltovu výpověď před komisí
Policie chce od Poslanecké sněmovny, aby jí poskytla výpověď někdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR Miroslava Pelty, kterou učinil loni v srpnu před sněmovní vyšetřovací komisí k únikům z vyšetřovacích spisů. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) se obrátil na sněmovní ústavně právní výbor, aby mu k této žádosti poskytl stanovisko. Vyplývá to z pozvánky na úterní jednání výboru a ČTK to potvrdil i jeho předseda Marek Benda (ODS).
Na programu úterního jednání ústavně právního výboru je bod s názvem “Žádost předsedy Poslanecké sněmovny o stanovisko k žádosti Policie České republiky o zaslání listiny obsahující záznam výpovědi Miroslava Pelty.”
Fotbalový boss Pelta byl loni obviněn kvůli údajnému zmanipulování sportovních dotací. Měsíc strávil ve vazbě, odkud byl propuštěn na začátku loňského června. Z policejních spisů o případu unikaly do médií informace. Dozorující státní zástupce dokonce kvůli tomu požadoval stažení jednoho z článků, protože se obával, že zveřejněné informace budou zasahovat do průběhu trestního řízení. Pelta před komisi přišel loni 22. srpna, svou výpověď však tehdy nechtěl komentovat.
Ústavně právní výbor by se měl podle Bendy dohodnout na pravidlech, podle nichž se bude Sněmovna v takovýchto případech chovat. “Vyšetřovací komise nejsou a nemají být servisní organizací pro policii,” řekl Benda ČTK. Míní, že pokud může policie vyslechnout svědka sama, má si ho sama vyslechnout.
Poslanecká vyšetřovací komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s někdejším vicepremiérem a nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO), na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Komise se však dotkla i případu úniků v Peltově kauze.
Komise tehdy dospěla k závěru, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti.
Obdobné žádosti bezpečnostních složek vůči Sněmovně se již v minulosti vyskytly. V roce 2016 odmítla Sněmovna zbavit mlčenlivosti členy vyšetřovací komise k reorganizaci policie, jak ji o to žádala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Důvodem žádosti byly úniky z takzvané zprávy bývalého ředitele někdejšího protimafiánského útvaru Roberta Šlachty do některých médií.
V roce 2013 žádal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Sněmovnu například o záznamy z vnitřních i vnějších kamer ve Sněmovně, informace o pohybu všech osob, které využívají poslanecké přístupové karty ve Sněmovně. Údajně to souviselo s případem tří bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy.
Zdroj: ČTK