Vyhledávání
Pobyt v kojeňáku je 30x dražší než služby pro rodinu! Roční náklady na dítě jsou 780 tisíc korun
Pobyt malého dítěte v ústavu stojí zhruba třicetkrát víc než podpůrné služby pro jeho rodinu. Zatímco roční náklady na jednoho chlapce či děvče v dětském domově pro děti do tří let činí zhruba 778.000 korun, aktivizační práce s rodinou vyjde asi na 26.000 korun. Život u dlouhodobých pěstounů je pak zhruba třikrát lacinější než vyrůstání v ústavním zařízení. Výsledky dnes na konferenci o přeměně péče o ohrožené děti představil výzkumný pracovník organizace Lumos Jan Klusáček.
Péče o ohrožené děti mají na starosti tři ministerstva – práce, školství a zdravotnictví. Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za roztříštěnost pomoci a vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let.
Roční pobyt v domově pro děti do tří let stál ročně 777.840 530.544 korun. Organizace Lumos vycházela z údajů z monitoru státní pokladny ministerstva financí i z informací od ústavů. Částka odráží i to, že zařízení nebyla plně obsazena a zůstávala v nich volná místa.
Levnější než ústav je profesionální pěstounská péče na přechodnou dobu. Loni za rok stála zhruba 423.600 korun. Autoři vycházeli z odměn a příspěvků pro pěstouny, které stanovuje zákon. Zahrnuli do výdajů i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Dlouhodobá pěstounská péče přišla na 243.240 korun. Roční pobyt v zařízení pro okamžitou pomoc, jako jsou třeba klokánky, stál o 30.000 korun víc.
Nejlevnější je terénní sociální práce. Jejím cílem je pomoci rodinám a zabránit odebírání dětí. Na jedno dítě vyjde asi na 26.100 korun ročně. Podle odhadů organizace Lumos na jednoho sociálního pracovníka připadá v Ústeckém kraji ale 136 dětí z ghett. V Jihomoravském a Karlovarském kraji je to skoro stovka. Ve Zlínském kraji je to naopak devět dětí.
Zástupci organizací na pomoc dětem vyzvali vládu, aby prosadila sjednocení péče a uzákonění pravidel pro posílání malých dětí do ústavů. Kabinet měl dnes rozhodovat o plánu opatření k ochraně dětí, který začal projednávat loni v prosinci. Materiál počítá i se sloučením péče pod jeden resort a se stanovením věku pro umisťování do domovů, shoda na něm ale není. Ministerstvo práce ho proto z vládního jednání stáhlo. Kabinet resortu ale už dřív uložil, aby paragrafy k těmto krokům připravil.
“Máme za úkol odevzdat vládě návrh legislativního postupu do konce června, což dodržíme. Ministerstvo práce je pro sjednocení péče pod jeden resort, ostatní ministerstva ne. Mám pocit, že tam zvítězil konzervativní postoj,” řekla dnes ČTK ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Už dřív uvedla, že se péči o děti v Česku nedaří transformovat. Podle ní převládají zájmy pracovníků nad zájmy dětí.
Podle některých odborníků jsou za odporem vůči změnám mimo jiné obavy z propouštění i špatné odměňování v sociálních službách. Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že by chtělo finance z ústavů postupně přesměrovat do pomoci rodinám a služby a využilo by také odborníky ze zařízení. Školští a zdravotničtí pracovníci by se tak ale přesunuli do hůře placených sociálních služeb a přišli ve výplatě o několik tisícikorun.
Kojenecké ústavy jako první v republice zrušil loni od září Zlínský kraj. Podle zprávy Lady Furmaníkové z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy postupoval průkopnicky. Na péči se zaměřil od roku 2002 a postupně budoval síť služeb, školil pracovníky a připravoval projekty. Podmínkou změn byla podpora politiků. K nejobtížnějším věcem patřilo vyjednávání s odpůrci.
Zdroj: ČTK