Vyhledávání
Zavřít
Po roce od získání důvěry je vláda dosud nejblíže svému rozpadu
Prezident Miloš Zeman 27. června 2018 jmenoval na Pražském hradě nový kabinet premiéra Andreje Babiše.
Rok poté, co současná menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny, se kabinet dosud nejvíce přiblížil svému rozpadu. Sociální demokraté zvažují, že kabinet opustí kvůli postoji prezidenta Miloše Zemana, který ani po více než měsíci nevyhověl Babišovu návrhu na odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Ještě před pondělním rozhodnutím předsednictva sociální demokracie může situaci změnit dnešní schůzka Zemana s Babišem a páteční setkání Zemana se Staňkem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem.
ČSSD schválila vstup do vlády s ANO v referendu loni v červnu. Kabinet byl jmenován místo jednobarevné sestavy ANO dva týdny nato a 12. července získal důvěru. Mezi oponenty vstupu do vlády patřily některé kraje, senátoři sociální demokracie či její předchozí lídři Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec. Sobotka opustil Sněmovnu loni v březnu, Chovanec, který se z hlasování o důvěře omluvil s tím, že by nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí, letos v dubnu.
Čapí hnízdo a Krym
Vláda dosud přežila dvě hlasování o nedůvěře. Při obou příležitostech schůzi vyvolala opozice kvůli problémům premiéra. Loni v listopadu ji k tomu vedla skrytě natočená reportáž s Andrejem Babišem mladším. Obvinil v ní otcovy spolupracovníky, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu. Premiér podle něj chtěl, aby opustil Česko právě kvůli případu. Ministerský předseda to popřel. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.
Pro vyslovení nedůvěry se v listopadu vyslovilo 92 tehdejších poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Vládu podpořili zákonodárci ANO a KSČM, sociální demokraté odešli ze sálu, aby se distancovali od Babišovy kauzy. Vládě tím však neuškodili, protože pro úspěch hlasování je nutná nadpoloviční většina všech poslanců.
Audity Evropské unie
Před dvěma týdny se o nedůvěře hlasovalo kvůli předběžným auditním zprávám Evropské komise. Podle jednoho z návrhů má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů.
Protože má současně jako premiér vliv i na použití unijních peněz, ČR hrozí, že bude vracet asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš to odmítá. Kabinet tentokrát aktivně podpořily ANO a ČSSD, komunisté se zdrželi.
Ministr kultury
Poslanci ČSSD nicméně i během jednání diskutovali o tom, jestli kvůli otálení prezidenta s odvoláním ministra kultury nehlasovat proti vládě. Setrvání v kabinetu napřed podmiňovali tím, že bude nalezeno řešení do konce června, poté přistoupili na několik odkladů. Ani schůzka Zemana s Babišem a Hamáčkem ale podle ČSSD nepřinesla minulý týden žádný posun. Hamáček po ní řekl, že svolá předsednictvo a za sebe je již rozhodnut, jaký postup mu navrhne.
Staněk v květnu podal demisi, kterou Zeman nepřijal. Poté Babiš na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra, čemuž prezident podle ústavy musí vyhovět. Zeman tak dosud neučinil a zasazuje se o setrvání Staňka v kabinetu. Řešení by ještě před pondělním předsednictvem sociální demokracie mohla přiblížit dnešní schůzka Babiše se Zemanem.
Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že Babiš chce spor řešit diplomaticky. Poslanci ANO podle Schillerové chtějí udržet současnou koaliční vládu.
Spory o finance
Nejvýraznější spory v koalici v jejím prvním roce kopírovaly hlasování o nedůvěře, další se týkaly například rodičovského příspěvku, bankovní daně, zrušení karenční doby, zavedení elektronických neschopenek a dalších témat ministerstva práce. Sociální demokraté nejsou spokojeni ani s návrhem státního rozpočtu na rok 2020. Při hlasování vlády se zdrželi, chtějí mimo jiné peníze na priority svých resortů.
ČSSD v červnu hrozila koncem koalice v případě, že by do Rady ČTK byl hlasy ANO zvolen kandidát SPD Michal Semín. Ve středu ve druhém kole tajné sněmovní volby neuspěl. Hamáček varoval také v souvislosti s Čapím hnízdem, že případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve funkci by bylo posledním hlasováním současné vlády.
Zdroj: ČTK