Vyhledávání
Petros Michopulos: Velkou část inflace způsobila vláda nehospodárným řízením státních peněz
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos, Foto: Frekvence 1
Hostem Press klubu Frekvence 1 a časopisu Reflex byl politický marketér Petros Michopulos. Bohumil Pečinka s ním probral asi nejpalčivější téma následujících dní, a to jsou parlamentní volby.
Petros Michopulos se dvacet pět let zabýval politický marketingem a v letech 1996 – 1998 byl jedním ze strůjců volební kampaně sociální demokracie. V dalších letech pracoval na kampaních i jiných stran. “Myslím si, že všichni se docela snaží, ale samozřejmě ty programové věci hrozně moc překrývá konflikt světa Andreje Babiše a Miloše Zemana a toho druhého světa,” komentuje Michopulos. Všechny strany se snaží předávat informace svým voličům. Jestli se jim to podařilo nebo ne, uvidíme po 9. říjnu.
Ekonomika jako hlavní téma voleb
Nicméně pro voliče to bude nyní těžká volba. Česká republika má v tuto chvíli jednu z nejmenších nezaměstnaností v Evropě, a proto je otázka, zda si budou lidé chtít volit změnu nebo “nechat vše při starém.” Nebo ne? “Před měsíci to tak bylo, ale teď začínají v kampaních hodně dominovat ekonomická témata, což způsobila zcela viditelná inflace, která pociťuje větší část populace. To samozřejmě způsobuje, že ekonomika se do témat volebních kampaní vrátila, kam patří,” říká Michopulos s tím, že právě ekonomika se může stát klíčovým tématem kampaně.
“Na jedné straně budou opoziční strany kritizovat vládu, že inflaci způsobila, na druhé se budou vládní strany bránit tím, že ji nezpůsobily nebo naopak, že její útraty byly smysluplné,” odhaduje odborník. Inflace se zcela vymkla tomu, co Česká národní banka predikovala. Ta plánovala, že inflace bude 2%, nyní jsou to 4%, v Praze prý až 8%. “Je to trochu past. Na jedné straně se vláda snaží rozdat peníze, co nejvíce skupinám voličům, kteří si na první krok neuvědomují, že peníze, které dostávají způsobují inflaci. To znamená, že oni si za ty nové peníze, co dostanou, koupí méně věcí, než za ty původní peníze.”
Inflace je bludný kruh
S inflací je to jak s diktátorem. Musí se s ní bojovat, než přijde k moci. Jakmile ale inflace přijde k moci a lidé si na ní začnou zvykat, tak jsou v pasti. “Je to tak, že pokud centrální banka nebo vláda inflaci dostatečně brzo neodhalí a nesnaží se ji zbrzdit, což se teď neděje, protože vláda utrácí stovky milionů korun, což inflaci zrychluje. Tak ve chvíli, kdy existuje a funguje v ekonomice příliš dlouho, tak lidé se jí přizpůsobí. Posledních deset, dvacet let jsme žili v tom, že služby ani produkty se z roku na rok nijak výrazně nezdražovaly a lidé se toho držely. Ve chvíli, kdy se bude každý rok zdražovat o 10%, tak lidé změní svoje spotřebitelské chování. Přestanou spořit, začnou více utrácet a tím roztáčet inflaci,” říká Michopulos.
Lidé podle něj začnou tlačit více na svoje zaměstnavatele, aby jim přidávali peníze, protože ze stejného platu si koupí méně věcí, než loni. “Tím, že na ně tlačí, tak výrobky, které zaměstnavatelé vyrábějí jsou dražší a je to bludný kruh, ze kterého se nemůžeme dostat pak třeba dvacet let,” vysvětluje. Něco podobného se stalo v Evropě v sedmdesátých letech, kdy pak dalších dvacet let trvalo, než se inflace srazila na přijatelnou hodnotu.
Inflaci nicméně nelze svádět jen na vládu Andreje Babiše, protože má několik dalších pilířů. Jedním z nich jsou samozřejmě covidová přerušení a druhým je zdražování elektrické energie v rámci Green Dealu. Ale i vláda na tom má svůj podíl v tom, jak v posledních třech letech zadlužovala Českou republiku. “Zdražování elektřiny se v tom ještě ani neprojevilo, protože to zatím nenastalo. Část inflace je importovaná tím, že si kupujeme dražší benzín a naftu, kterou musíme někde koupit. Stejně tak je tomu s dalším zbožím, které u nás nemáme,” říká Michopulos.
Pomalu přijde, pomalu odejde
Ale doplňuje, že velkou část inflace opravdu způsobila vláda tím nehospodárným řízením státních financí v posledních dvou letech a v příštím roce. “Původní rozpočet po tom covidovém roce byl 400 miliard, vláda ho pod záminkou covidu nechala revidovat na 500 miliard. Dluh na letošní rok je nějakých 400 miliard a příští rok, kdy už s covidem nikdo nepočítá, tak je znovu 400 miliard,” popisuje. Je to tedy cca 1200 miliard, což je skoro stejně, jako se zadlužily všechny vlády před Babišem od roku 90´.
S inflací je problém i ten, že do ekonomiky pomalu přijde a velmi těžko se z ní vyhání. “Krok, který by se dal udělat je ten, že vláda by razantně začala šetřit, minimálně příští rok. Dalším krokem je zdražení peněz, což je jediný krok, který centrální banka na zpomalování inflace má. To znamená, že když jsou dražší peníze, tak si firmy dráž půjčují peníze v bankách, lidi si půjčují dráž peníze na hypotéky, a tudíž jsou méně ochotní to dělat,” odpovídá Michopulos. Zásadní krok je ale podle něj na vládě.
Na jedné straně se přidává nejen důchodcům, ale i státním úředníkům. To je zřejmě zapříčeněné právě volbami, zvláště v pocovidové době. V tom ekonomika nehraje žádnou roli. “V roce covidu byla shoda všech politických stran, že rozpočet na rok 2020 je v pořádku. Úplně jiná situace je letos, kdy je rozpočet ve stejném dluhu jako loni a gigantický dluh je v příštím roce, který nemá žádné opodstatnění. Jediné je to, že si hnutí ANO a ČSSD kupuje voliče,” říká. I proto je průměrná mzda státního úředníka vyšší než mzda podnikatele, což nikdy nebylo. “Je to tlak na platy ve státním sektoru, ale to, že stát ´bere´ lidi podnikatelům a oni je pak nemohou sehnat,” uzavírá Petros Michopulos.