Petra Pecková: Digitalizace přijímacího řešení je nevyhnutelná. Na školu se dostane každé dítě

9. června 2023·Zprávy·Barbora Turková·Čestmír Strakatý

Petra Pecková (Foto: Frekvence 1)

Tisíce dětí i rodičů bylo na jaře na pokraji zhroucení. Děti se nedostali na vysněnou školu, často tak studenti s potencionálem gymnázia museli volit střední školu s maturitou. Jak se dá tento problém řešit? A proč je důležitým krokem digitalizace? Hostem Čestmíra Strakatého v Press klubu byla Středočeská hejtmanka z vládního hnutí STAN Petra Pecková.

Velkým tématem posledních týdnů je situace na středních školách. Míst na nich je málo, zájemců o studiu ale hodně. „Situace nebyla úplně růžová, ale věřím, že každé dítě, které se k nám hlásilo na školu, se dostalo. Může se stát, že to nebude škola, kterou si vysnil. Na druhou stranu pro úspěšné děti, které byli úspěšné a hlásili se třeba na pražskou školu a měli více než 80 bodů na přijetí na gymnázium z jednotných přijímacích, kde je maximum 100 bodů a kteří měli více než 60 bodů při podání přihlášky na střední odbornou školu a nedostali by se, tak jsme jim slíbili individuální přijetí na školu ve Středočeském kraji. Je to samozřejmě podle možností, aby tam mohli dojíždět,” vysvětluje Pecková.

Musí se to ale týkat dětí, kteří chodili do 9. třídy ve Středočeském kraji a jsou to Středočeši. Pecková si ale myslí, že žádné takové dítě nebude. Problém středních škol ale souvisí už s problémem základních škol, ale není to úplně stejné. „Když máte malé dítě, tak ho chcete mít co nejblíže. Proto v malých obcí často stačí i jednostupňové školy, na druhý stupeň už pak dítě může dojíždět do spádové školy. Když pak máte dítě na střední školu, to často už chce do velkého města.” Pecková přiznává, že ve Středočeském kraji to je problém základních škol, ale to se snaží intenzivně řešit od roku 2010. Problém se částečně přesouvá do středních škol. Máme 17 tisíc míst na středních školách ve Středočeském kraji a 14 900 deváťáků. Místa by byla, ale většina dětí z Prahy- východ a Prahy- západ spádují do Prahy. Na druhou stranu, třeba Praha nemá zemědělskou školu, rybářské jsou zase v Jižních Čechách, lesnická škola je ve Středočeském kraji, kde jsou děti z celé republiky.

Pracujeme na tom, aby bylo více míst na gymnázií

Pecková dříve problém označila za mediální paniku. „Věřím, že řešení se pro každé dítě nakonec najde, ale proces, který musí děti a rodiče absolvovat je šílený, nedůstojný a musí se to nutně změnit. V prvním kole máte možnost odevzdat dvě přihlášky, pak odevzdáváte zápisové lístky, ale současně se mnozí studenti dostali na obě dvě školy a drží se jim místo, ale ten zápisový lístek neodevzdají a vznikají tak volné kapacity, o kterých ale dlouho nikdo neví ani student, škola ani rodič. Je to všechno v papírové podobě. Druhé kolo si pak škola může udělat, kdy chce a dát si svoje kritéria a nejsou omezené počty přihlášek. Děti si tak třeba 14 dní drží místa ve školách a čekají až jim vyjde ta škola, kterou chtějí. V tom je pak ale hrozný chaos,” připouští Pecková, která něco podobného zažila u své dcery tři roky zpátky.

Děti se tak na střední školy dostanou a Pecková přiznává, že na lokálních problémech ve školách pracují. „Od minulého roku do tohoto roku jsme navýšili počet míst ve Středočeském kraji na 625 na školách kraje a 295 školách soukromých. V květnu jsme navyšovali o další 280 míst, jsou to většinou střední školy s maturitou, včetně lyceí. Pro letošní rok jsme na gymnáziích měli 1300 volných míst a měli jsme 2900 přihlášek.” Řešení problému je digitalizace, která tu už dávno měla být. „Digitalizace přijímacího řízení je nevyhnutelná, aby školy, rodiče i děti věděli. Je to strašně málo času, protože aby to mohlo být hotové do přijímacího řízení příští rok, tak to znamená, že hotové to musí být tak do prosince. Není to ale vůbec jednoduché, protože to naráží i na legislativu. Nyní pracujeme na tom, abychom rozšířili počet gymnaziálních míst.”

Stát by nedopustil zrušení odborných škol

Hejtmanka si nemyslí, že by za současnou situaci mohli jen kraje. „Kraje jsou zřizovatelé, ale nějakou národní strategii určuje stát. Ten říká, kolik máte mít míst všeobecného studijního typu, kolik na odborných školách či lyceí. Stát by nedopustil, kdybychom chtěli zrušit střední odborné školy a udělat jen všeobecné školy.Vize je, aby 50% dětí chodilo na všeobecné vzdělávání a nemusí to být jen gymnázia, ale i lycea zaměřená na zdravotnictví, potravinářství atd. Poptávka po všeobecném vzdělávání roste, ale na druhou stranu čelíme zaměstnavatelům, kteří do firem chtějí odborně vzdělané studenty, ale oni úplně nejsou vyhraněni, když jdou na střední školu. Proto je tu forma lyceí, kde je zhruba 20% je odborné a zbytek je zaměřen na všeobecné vzdělávání,” uzavírá Petra Pecková.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Zprávy - další články