Petr Honzejk: Zahraniční politika jde Petru Pavlovi na jedničku. Domácí politiku nechává až moc na poradcích

Hostem Press klubu byl komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Společně s moderátorem Ondřejem Kopou hodnotili rok prezidenta Petra Pavla na Hradě. Co prezidentovi nejde a v čem naopak vyniká?

9. března to bylo, co byl inaugurován prezident Petr Pavel. „Jsem velmi rád, že mě ničím nepřekvapil. Prezidentů, kteří překvapují, jsme si užili dost. Od něj je to velice očekávatelný výkon, v dobrém slova smyslu. Pokud jde o základní prezidentské pravomoci a zastupování státu navenek, tak tam bych mu dal za jedna. Zahraniční politika, spolupráci s našimi spojenci, ale také vysílání vzkazů zemím, které nás považují za nepřátele, tam je to perfektní. Domácí politika je tak za dva mínus, protože se ukazuje, že přišel z oblasti mimo politiku a těžko si hledá vlastní témata. Kontakt s občany je tak jedna až dvě, protože Petr Pavel se klidně rozjede za lidmi; lépe mu je mezi příznivci, ale nebojí se jít i do konfrontace. Ale není to Vít Rakušan, aby šel do restaurace Severka a nechal si tam nadávat,” hodnotí Honzejk první rok prezidenta.

Podle komentátora se mu nepovedla první fáze navrhování ústavních soudců. „Senát mu to odmítl a jeden ústavní soudce se vzdal té funkce. Byl to Robert Fremr, u kterého se zjistilo že za totality coby předseda jednoho z trestních Senátů posílal do vězení lidi, kteří měli problémy s minulým režimem a nebo emigrovali. Projevilo se to, že Pavel nechává domácí politiku na svých poradcích. A i když přišel z armádního prostředí, tak to nevypadá, že svým poradcům a okolí nedokáže zavelet. To se ukázalo v případě prezidentské kanceláře, kde řádila kancléřka Vohralíková, pak musela odejít. I co se týče jeho poradce Petra Koláře, jehož role je také stále s otazníkem. Vůči svému okolí je příliš submisivní.”

Svému okolí nedokáže velet

Česká republika má prvního nepolitického prezidenta a podle Honzejka není důležité, že za ním žádná politická strana nestojí. „V české společnosti vždycky byla poptávka po apolitickém prezidentovi, ale zároveň po někom, kdo má silný názor. Názor veřejnosti je tady důležitý, protože on je volen přímo. Lidé mu ale mohou vyčítat nevýraznost v domácí politice a zároveň tu může vzniknout únava z obyčejnosti. Ve finále může vzniknout poptávka po někom výraznějším, i kdyby to měl být třeba vulgární politik. Petr Pavel není jako Miloš Zeman, který společnost rozděloval a náramně se tím bavil.“

Největší diskuze a kontroverze ale vyvolávají právě poradci prezidenta. Odešla jeho mluvčí i kancléřka. „Byl to boj o vliv na prezidenta. Prezident si je vědom toho, že v záležitostech domácí politiky není moc kovaný a nikdy nebude a nechá si radit. To je dobře, ale na druhou stranu se to nesmí přehnat a soudnost se nesmí proměnit v submisivitu. Pak to v okolí daného politika pocit, že si s ním mohou dělat, co chtějí. A k tomu na Hradě došlo. Je nutné, aby na takové instituci byla pevná ruka a tu Petr Pavel nemá. Pak jsme byli svědky toho, co jsme viděli. Pořádek se tam udělal, ale nebyl to prezident, což také není dobré vysvědčení,” vysvětluje komentář. Současná situace je ale unikátní: stejnou řečí mluví prezident, premiér i ministr zahraničí. A to tu víc jak deset let nebylo. „Otázka je, jestli to tady bylo někdy od roku 1993. U prezidenta Václava Havla a premiéra Václava Klause byl jednotný vstup do NATO a do EU, ale stejně to skřípalo. Tohle je unikátní situace a je to dobře.“

Petr Pavel má ale i spoustu pozitivit. „To, co se děje ve světě, jsou důsledky útoku Ruska na Ukrajinu. Pavel nejenže zachovává pevnou pozici, ale zajistil, že se Česko stalo výrazným hráčem, které hraje nad svoje možnosti. Má velmi dobré kontakty ve vojenském prostředí, zná bezpečnostní struktury a zná konkrétní lidi a díky tomu Česko sehnalo více dělostřelecké munice, než celá EU. Moc se to neví, ale zná velmi dobře lidi z vojenské rozvědky, kteří jsou schopni tu munici vyškrábnout z nejrůznějších končin světa. Jde jen o to, kdo to zaplatí. Vzhledem k tomu, že má vysokou autoritu, tak je schopný zajistit i kontakty, které zařídí financování. Jeho role ještě není doceněná a tu ocení až historie,” dodává komentátor.

Celý rozhovor si poslechněte zde.

Zprávy - další články