Vyhledávání
Páteční bouře přinesla i rotující bouře! V Česku ale nejsou výjimkou
shutterstock_
Páteční bouře nad Českem přinesla i 15 takzvaných supercel, což jsou bouře rotující kolem své osy. Podle meteorologů tento jev není v Česku nijak výjimečný a k českému počasí patří od pradávna. Vyskytl se například loni 16. června a vysoký počet zaznamenali i letos 22. června. V Česku se podle nich vyskytne ročně až několik málo desítek supercel. Na webu a facebooku to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
“Jak ukazují zejména poslední roky, kdy je k dispozici dvojice nových meteorologických radarů a také nové možnosti zobrazování dat, supercely u nás zas až takovou výjimkou nebudou,” uvedli meteorologové na webu. Velkou měrou ke zjištění přispěly i aktivity mnoha lovců bouřek (storm chaserů, kterých v Česku v posledních letech přibývá. Každoročně se k meteorologům dostanou stovky pozorování od lidí přímo z terénu nebo jejich bydliště. “V pátek se těch pozorování sešlo opravdu hodně a šlo mnohdy o opravdu ukázkové snímky supercel, ale i velkých krup, jež z nich vypadly,” uvedli.
Při procházení starších radarových dat meteorologové natrefili na podobné situace například před 15 až 20 lety. Koncem května 2001 supercely přinesly několik tornád do Posázaví a Polabí. V pátek ale výskyt tornáda v Česku nebyl prokázán. Zpozorováno bylo na jihozápadě Polska, asi 35 kilometrů od Krnova. Meteorologové poukázali na “poměrně zajímavé škody” způsobené počasím v pátek večer v Třinci-Oldřichovicích, šlo o utržené krovy a střechy či stromy vyvrácené v pásu širokém tři až čtyři metry.
Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super- značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů. Jde o bouři tvořenou jedinou dominantní konvektivní buňkou, jejíž značná část rotuje podle své vertikální osy. Supercely jsou také vyhledávaným cílem lovců bouřek pro jejich velmi fotogenickou vizuální strukturu. Tyto bouře jsou velmi často doprovázeny intenzivními krupobitími. Rekordní průměry krup, které dokážou vytvořit, jsou až přes 15 centimetrů. Ty páteční měly tři až čtyři centimetry.
Supercely byly prvně popsány v 60. letech minulého století na základě radarových pozorování v jižní Anglii, kde jedna taková bouře způsobila silné krupobití. Další výzkum se následně soustředil hlavně na území USA, kde jsou supercely původci výskytu silných tornád.
Zdroj: ČTK