Obezita je problém. V Česku jí trpí až 5 milionů lidí. Může za to stres i nedostatek sportu, říká lékař

V době pandemii covidu stoupl podle dat počet lidí s mnoha zdravotními problémy i zažívacími problémy. S tím souhlasí i přední český gastroenterolog Jan Král z pražského IKEMu. Co je podle něj důležité z lékařského hlediska a jaký postup má doktor zvolit? Na to odpovídá v Press klubu.

Onemocnění se rozdělují na organická a funkční. Podle Jana Krále z pražského IKEMu se počet pacientů po pandemii covidu zvýšil. Organická onemocnění jsou nádorová. “Funkční pacienti jsou ti, u kterých nenajdeme žádný nádor nebo vřed, ale velkou roli u nich hraje psychika. Pacienti byli v lockdownu vystaveni velkému stresu,” říká Král. Podle něj je velice těžké odhadnout, zda se jedná o pacienta, který svou péči v covidu zanedbal. “Na funkční onemocnění neexistuje žádný diagnostický test. Pacienta musíme kompletně vyšetřit a podle toho se rozhodneme. Přichází lidé, kteří trpí průjmy, nadýmaním nebo výrazně říhají,” přibližuje lékař. U pacientů, kteří nemají nádorová onemocnění, hraje často velkou roli stres. Dodává, že je to sice lepší varianta, ale práce s těmito lidmi je náročná. “Musíte je vyslechnout, věnovat jim čas a dostatečně je poučit, že se nejedná o nic závažného. O život jim nejde, ale je nutné je sledovat.”

Sám lékař přiznává, že gastroenterologická vyšetření nejsou z těch nejpříjemnějších a pacienti mají strach. “Není to nic, co by se nedalo zvládnout. Zásadní aspekt lékaře je informovat pacienta a vysvětlit mu, proč se vyšetření dělá. Má to svůj význam, hlavně screening kolorektálního karcinomu, teda screeningu rakoviny tlustého střeva. Naše populace je tím zatížená a data ukazují, že vyhledávání nádoru má svůj efekt. V roce 2012 byla Česká republika na třetím místem, za Slovenskem a Maďarskem. Nyní jsme zhruba patnáctí,” říká Král a připomíná, že v České republice mají právo na bezplatný screening pacienti od 50 let.

Roli při onemocnění refluxu hraje životospráva a stres

Kdy by pacienti měli zbystřit, že je u nich podezření na rakovinu tlustého střeva? “Příznaků je celá řada. Například, když se změní frekvence stolice a objeví se zácpa nebo průjem. Screening odhalí nádory v časném stádiu, kdy pacienti symptomy nemají. V tu chvíli jsme schopni nádor řešit,” upozorňuje. Vyšetření by ale měli podstoupit i mladší lidé, zvláště pokud se necítí dobře. “Týká se to hlavně lidí, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu, tedy že v rodině se vyskytoval nádor tlustého střeva nebo polyp, což je předstádium toho, že by tam něco mohlo být,” říká Král.

V dnešní době je velmi časté onemocnění jícnový reflux, což je podle Krále do jisté míry civilizační onemocnění. “Velkou roli v něm hraje stres a špatná životospráva,” říká. Chirurgické odstranění refluxu je podle něj poslední možnost. “Léková forma je velmi účinná. Pokud se ale vyčerpají všechny možnosti léčby, je chirurgická na místě, ale měla by být pečlivě zvážená.” Existuje i rehabilitace refluxu. Zařadit se dají i opatření jako třeba jíst naposledy v šest večer a na noc moc nejíst nebo mít dva polštáře pod hlavou. Roli hraje i alkohol. “Alkohol snižuje tonus dolního svěrače, tedy bránu mezi žaludkem a jícnem. Žaludeční obsah se jednodušeji dostane do jícnu. Alkohol navíc zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny,” říká.

Obezita se podepisuje na dalších onemocnění

Pro mnoho lidí je náročné zvládnout přes den zdravou stravu. To se navíc v době pandemie ještě zhoršilo a přibylo lidí trpící obezitou. “Je to velký problém. Od roku 1975 do letošního roku se výskyt obezity ztrojnásobil. Na světě mám 1,9 miliardy pacientů, kteří mají nadváhu nebo obezitu. Alarmující je, že 340 milionů dětí nad 5 let trpí nadváhou nebo obezitou. V České republice má nadváhu více než 5 milionů lidí. Podepisuje se to na dalších onemocnění; vysoký tlak, cukrovka, bolest kloubů, deprese,” upozorňuje Král. Ten se v IKEMu soustředí právě na pacienty s vysokou hmotností. Jak sám říká, 50% z nich se snaží s problémem bojovat.

Faktorů, proč je číslo tak astronomické je několik. “Mnoho pacientů mi tvrdí, že se jejich váha zvýšila v důsledku stresu, který se snaží zajíst. Dnešní doba je velmi stresující a je na nás vyvíjen ohromný tlak, abychom v práci podávali vysoké výkony. Čas pro sebe, kdy můžeme sportovat, je tak velmi omezený,” uzavírá Jan Král s tím, že nedostatek pohybové aktivity hraje také velkou roli.

Zprávy - další články