Vyhledávání
Zavřít
Byznys s chudobou? Za desetitisícovou měsíční půjčku mohou lidé platit i přes 4000 Kč
Za desetitisícovou půjčku na měsíc mohou lidé v Česku zaplatit několik stokorun navíc, ale také přes 4000 korun. Pokud se dlužníci dostanou do potíží se splácením takového úvěru, dodatečné náklady se mohou vyšplhat třeba i na 30.000 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Člověk v tísni (ČvT), která srovnala úvěry poskytovatelů mikropůjček, kreditních karet a kontokorentních úvěrů. Lidé by podle doporučení společnosti měli být při výběru poskytovatele pozorní.
“Hlavním smyslem Indexu odpovědného úvěrování je srovnat podmínky, za nichž věřitelé půjčky nabízejí. Protože mikroúvěry využívají především lidé s nižšími příjmy, je zde férový přístup obzvlášť důležitý,” uvedl jeden z autorů analýzy David Borges.
V cenách úvěru se trh dělí na dvě odlišné skupiny, uvádí ČvT. Banky a větší nebankovní poskytovatelé nabízejí krátkodobé půjčky nejčastěji za 20 až 30 procent ročně. Za měsíční půjčku 10.000 korun tak lidé zaplatí kolem 200 korun. Druhou skupinu tvoří menší nebankovní společnosti, jejichž půjčky jsou i desetinásobně dražší. Zarážející podle ČvT je, že u některých společností lidé zaplatí i více než 4000 korun.
Úroky ve výši stovek procent
U nákladů při nesplácení půjčky půl roku je podle ČvT přijatelné, pokud dlužník uhradí navíc 5000 nebo 7000 korun. “Na trhu jsou však bohužel i společnosti, které si při problémech se splácením mohou nárokovat desítky tisíc, protože pokračují v účtování úroků ve výši stovek procent,” upozornil Borges.
Řada věřitelů ale podle něj od účtování zákonných sankcí upustila a snaží se raději s lidmi dohodnout. Čtyři z deseti společností dokonce neúčtují lidem v případě potíží se splácením smluvní úrok, ale spokojí se se zákonným úrokem z prodlení. “To považujeme za rozumnou praxi, protože navyšování dluhu nezřídka vede do dluhové pasti a nepomůže ani věřiteli ani dlužníkům,” uvedl Borges.
Zákon o spotřebitelských úvěrech omezuje maximální výši sankcí, které si společnosti mohou účtovat v případě prodlení. Naprostá většina prověřovaných společností zákon dodržuje. Existuje ale případ, kdy společnost při nesplacení půjčky v dohodnutém termínu zpětně navyšuje poplatek o sto procent, což u desetitisícového úvěru činí 2500 korun, společnost navíc účtuje běžné sankce a úrok z prodlení.
Index srovnává 43 poskytovatelů půjček s povolením České národní banky. Zhruba dvě třetiny z nich tvoří nebankovní společnosti, třetina má bankovní licenci. Největší váhu (50 procent) mají v hodnocení náklady, tedy kolik lidé za půjčku zaplatí a co je bude stát případné zpoždění se splácením.
Dalšími kritérii je transparentnost a komunikace a klientská vstřícnost. Tady ČvT vyzdvihl, že některé společnosti dokázaly vytvořit orientační kalkulačku u kreditních karet a kontokorentů, které se modelují obtížně. Za problém označil například to, že vzory smluv uveřejňuje na webu jen 60 procent společností.
Zdroj: ČTK