Vyhledávání
Zavřít
Nový trend: Lidé se kvůli pochybení lékařů často obrací na média
Pacienti kvůli pochybením lékařů často oslovují média, nejdřív by se ale měli obracet na pojišťovny nebo zřizovatele nemocnice. Na dotaz ČTK to uvedly zástupkyně organizací, které se pomoci pacientům věnují. Případů, které se objevují v médiích, přibývá. Například Česká televize na jaře uvedla dokument Infiltrace o chlapci, který skončil po operaci mandlí v Pardubické nemocnici v bdělém kómatu. Ve dva roky starém případě teď policie obvinila nemocnici a tři zdravotníky.
“Zoufalí pacienti nebo příbuzní už nevědí kudy kam a medializují případy, kdy jim jde o zdraví nebo o život, když jim je odepřená nákladná péče,” řekla ČTK ředitelka organizace Průvodce pacienta Ivana Plechatá. “V řadě oblastí nejsou nastolena či nejsou automaticky dodržována jasná pravidla, a tak se často stává, že víc získá ten, který víc křičí a protlačí se do médií,” dodala Marcela Alföldi Šperkerová z portálu Chytrý pacient.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je ve světě v průměru až jednomu pacientu z deseti ublíženo během poskytování zdravotní péče. Náklady na chyby při poskytování péče dosahují celosvětově až 42 miliard dolarů ročně. “Zdravotnická zařízení musí přijmout taková opatření, která zajistí plné bezpečí pacientů. Ať už se jedná o systém identifikace, hygienická opatření či o prevenci pádů a úrazů,” uvedl v tiskové zprávě ke Světovému dni bezpečí pacientů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Na média se často obracejí také pacienti či jejich příbuzní, když jim zdravotní pojišťovna odmítne proplatit drahou inovativní léčbu, například rakoviny. Někteří se po neúspěchu začínají s pojišťovnami soudit.
Zdravotní pojišťovny mají nastavená pravidla, kdy jakou léčbu pacientovi uhradit. Žádostí o její mimořádnou úhradu dostávají pojišťovny přes 20 000 za rok. Uvádějí, že 85 až 90 procent jich vyřídí kladně. Hlavním důvodem je podle odborníků dlouhé schvalování léků, které už v cizině dostupné jsou. Podle Plechaté by žádosti nebyly tak časté, kdyby byla moderní léčba dostupnější a léky rychleji schvalované.
“Všeobecná zdravotní pojišťovna se musí řídit platnou legislativou. Ta velmi přesně stanoví podmínky, které musí být pro schválení žádosti splněny. Mediální nátlak zákony zohlednit neumožňují,” řekl ČTK Vlastimil Sršeň, mluvčí VZP, která hradí péči za asi 60 procent Čechů. Zdravotní pojišťovny loni také začaly při schvalování žádostí pacientů přihlížet ke stanoviskům odborných lékařských společností pro konkrétní diagnózy.
Pacientské weby obsahují rady, kam se obrátit, pokud se nemocný cítí lékařem nebo pojišťovnou poškozen. “Základní je obrátit se na svou zdravotní pojišťovnu, která má smlouvu s poskytovatelem zdravotních služeb,” řekla Plechatá. Další možností je ombudsman nebo zřizovatel nemocnice či ministerstvo zdravotnictví. “Hodně nemocnic má vlastní ombudsmany. Záleží ale na odvaze ombudsmana, jak se vymaní z toho, že je placený tou samou nemocnicí,” uvedla. Pokud není žádost vyslyšena, nezbývá podle ní než se obrátit na soud. Podrobně možnosti uvádí brožura Pacientská práva a jak se jich domoci. “Sice je už máme poměrně dlouhou dobu na papíře, ale pořád ne úplně vždycky v praxi,” dodala.
Zdroj: ČTK