Notre-Dame po požáru: Záběry ukazují současný stav slavné katedrály

17. dubna 2019·Zprávy·Barbora Pisingerová

Zdroj: Reprofoto Youtube /
cantonrep

Když se v pondělí začal centrální částí slavné pařížské katedrály šířit oheň, celou Francii okamžitě zachvátila panika. Notre-Dame byla po staletí stavbou světového významu a bylo v ní uloženo mnoho významných křesťanských relikvií. Většinu se naštěstí podařilo zachránit. Záběry toho, jak historická budova vypadá nyní, pořídil jeden z členů bezpečnostního sboru.

Pařížská katedrála Notre-Dame, kterou v pondělí na více než 12 hodin zachvátil rozsáhlý požár, zůstala stát, je ale poškozená. Agentura AFP přinesla předběžný seznam částí chrámu, které byly nenávratně zničeny, poškozeny, nebo které se podařilo zachránit.

After the fire of the Notre Dame. pic.twitter.com/vLCGyZfAsB

— Aesthetic Sharer ZHR (@CGdrawing) April 17, 2019

Poškozeno

Zničena byla dřevěná konstrukce krovu a celá střecha.

Podle mluvčího hasičů Gabriela Pluse se zřítila část klenby. Ministr kultury Franck Riester ale později řekl, že její zbytek by měl odolat.

Velké varhany z 18. století se třemi klaviaturami a téměř osmi tisíci píšťal se podařilo zachránit, byly ale poškozeny. Zasypala je suť, prach a natekla do nich voda. Malé varhany, které se nacházely pod sanktusníkem, oheň podle jednoho ze tří katedrálních varhaníků Philippa Lefevra silně poškodil.

Hoří katedrála, hoří církev: Požár Notre-Dame si lidé vykládají jako znamení

Zachráněno

Dvě čelní věže, ve kterých visí čtyři zvony, zůstaly stát. Podařilo se tak zabránit pádu několika tun bronzu. Slavný zvon zvaný Čmelák váží 13 tun.

Relikvie včetně té nejvzácnější – trnové koruny, kterou podle věřících vložili na hlavu Ježíše Krista krátce před jeho ukřižováním. Podle stránek katedrály se skládá z věnce o průměru 21 centimetrů z propletených větviček, na kterých byly trny, svázaných zlatými nitěmi. Zachráněny byly také další relikvie: část Kristova kříže, hřeb z kříže a rovněž roucho svatého Ludvíka.

Všechna umělecká díla uchovávaná v katedrální pokladnici, obraz Navštívení od Jeana Jouveneta z roku 1716, vrcholné dílo 18. století, a zbytky barokního vybavení chóru.

Mramorová socha Piety sochaře Nicolase Coustoua umístěná před oltářem. Zobrazuje plačící Pannu Marii s tělem Ježíše Krista. Vznikla v letech 1712 až 1728 na zakázku Ludvíka XIV. na základě přání jeho otce Ludvíka XIII.

Šestnáct soch zobrazujících 12 apoštolů a čtyři evangelisty, které lemovaly střechu. Sochy byly na střechu umístěny ve stejné době jako věžička architekta Violleta-le-Duca. Před časem byly sejmuty kvůli restaurování a nyní jsou už v Périgueuxu na jihozápadě Francie.

Tři rozety, kruhová okna s vitrážemi, které představují květy ráje, vznikly ve 13. století, několikrát ale byly renovovány. Severní a jižní rozeta jsou největší, mají 13 metrů v průměru.

Na špici věžičky byl tepaný měděný kohout, který se zřítil a později byl nalezen mezi troskami: podle církve obsahoval ostatky svaté Jenovéfy (Sainte Genevieve) a svatého Diviše (Saint Denis) a také část Kristovy trnové koruny. Relikvie měly chránit obyvatele Paříže.