Pomohlo by jedině, kdyby se Rusové masově vzbouřili a řekli ne, uvedl novinář Tomáš Vlach

Hostem Press klubu byl novinář a spolupracovník České televize Tomáš Vlach, který během rozhovoru byl na cestě z Ukrajiny, přesněji na ukrajinsko-polské hranici. Do Česka se vrací jen na skok, poté se opět vrací do postižené země.

Novinář Tomáš Vlach vzal s sebou cestou do Čech ukrajinské uprchlíky. Sám přiznává, že vzít do bezpečí uprchlíky není ani moc těžké. “Když to srovnám s jinými uprchlickými krizemi, tak musím říct, že procedury moc náročné nebyly. Převáželi jsme postiženou devítiletou Jaroslawu, která s rodiči přijela z Kyjeva, kde přežívali v krytu. Nakonec sedli do evakuačního vlaku, kde jeli čtrnáct hodin z Kyjeva do Lvova. Tam jsme je vyzvedli se sanitkou a převezli na polskou stranu. Díky sanitce jsme měli všude přednost, takže to bylo dobré,” popisuje Vlach.

Zároveň dodává, že pokud z Ukrajiny utíkají normální lidé, tak na hranicích čekají několik dní a podstupují neskutečné martyrium. “Nyní není kolona až tak dlouhá, myslím, že dnes (ve středu pozn. red.) měla tak okolo kilometru. Počítat se musí s tím, že prakticky stojí a neposunuje se. Kvůli různým procedůrám se posouvá velmi pomalu. Přestože se pohraničníci na obou stranách snaží dělat maximálně rychle, tak vzhledem k tomu obrovskému množství lidí to jde pomalu,” říká novinář a doplňuje, že ještě před pár dny měla kolona až 40 kilometrů.

“Kolona pro pěší, ve které lidé taky čekali, byla strašná. Lidé tam čekali klidně i 24 hodin, bez toho aniž by se mohli něčeho napít nebo si dojít na záchod,” vzpomíná Vlach. Problémem je to, že se z Ukrajiny občas snaží dostat muži, kterým je mezi 18-60, tedy vojenský věk, ale mají nějaké vážné zdravotní postižení. “Tito lidé by ukrajinské armádě byli v podstatě k ničemu, ale nařízení je nepustit je. Když se ale ukáže, že jsou důvody opravdu vážné, tak se celníci slitují a pustí je, ale kvůli tomu jsou tam velké spory,” doplňuje.

Místo sedmi hodin se jede až patnáct

Vlach byl v posledních dnech především ve Lvově, ze kterého se podle posledních zpráv stává uprchlické centrum. “Myslím, že Lvov je napůl válečné a napůl mírové město, ale uprchlíci jsou tam velký problém. Celý den přijíždějí evakuační vlaky ze všech koutů země, ze kterých vycházejí ženy s dětmi. Vystoupily z vlaku, došly před nádraží a nevědí, co dál. Občané Lvova jim poskytují ubytování, jídlo a dělají všechno, co mohou, aby jim pomohli, ale ani tak to nestačí. Je tam takové kvantum lidí, kteří čekají, co bude, že pojedou nějakým vlakem dál, ale už se to prostě nestíhá a vlaky do dalších zemí jsou plné,” říká novinář, který si myslí, že do Česka může přijít až statisíce uprchlíků.

Zatím podle jeho slov železnice funguje a je to nejspolehlivější způsob dopravy, jak se dostat ze země. “Pokud tohle bude fungovat, tak příliv uprchlíků bude a bude monstrózní. Jakmile tohle přestane, tak třeba to klesne a lidí bude jezdit méně.” Vlach sám říká, že jezdí všechno, co má kola, ať jsou to staré nebo nové soupravy. V tuto chvíli je to ale nejspolehlivější prostředek, i když cesty jsou velmi náročné a strastiplné. Cesta v tuto chvíli trvá z Kyjeva do Lvova 15 hodin, za normálních okolností je to 7 hodin. Z Charkova je to teď třeba až 20 hodin. “Občas se stane, že vlak najednou zastaví a stojí třeba tři hodiny. Navíc jsou to vlaky, které nejsou uzpůsobeny na cestu přes noc, ale aspoň to jede,” říká.

Ať zdechne, vzkazují lidé Putinovi

Vlach byl první dny války v Kyjevě. Sám říká, že nelze vypíchnout jednu věc, která se mu zaryla do paměti. “Do Kyjeva jsem se dostal posledním letadlem, to bylo ještě normální. Na nádraží bylo pak velké množství policistů, to už bylo docela zvláštní. Druhý den ráno jsem z hotelového okna v 25. patře viděl výbuchy. Říkal jsem si, že kostky jsou vrženy, už to nejde vrátit zpátky a rozjíždí se tady něco, co nevíme, jak bude silné,” popisuje Vlach s tím, že v Kyjevě se druhý den i střílelo. Popsat se to dá dvěma slovy – zmatek a panika.  Situace se poté stabilizovala. “Občas se sice střílí, ale už to není takový chaos a že by se nevědělo, co se děje,” říká novinář.

Jediné, co by bylo podle něj Putina zastavilo, je tlak uvnitř Ruska. “Pomohlo by jedině, kdyby se Rusové masově vzbouřili a řekli, že ne. Kdyby ekonomicky země začala kolabovat a začaly takové nepokoje, které by režim neustál. Nebo kdyby on sám viděl, že to neustojí, ale podal by to tak, že je to vítězství. On to teď nezastaví, protože nedodá národu pocit vítězství. Je to patová situace, se kterou nikdo neví, co bude,” myslí si. Ten se i přímo Ukrajinců ptal, co by vzkázali Vladimiru Putinovi. “Jedna babička mi odpověděla celkem mírně. Řekla mi, že by si měl uvědomit, že tam lidé umírají a do jaké katastrofy zavlekl svoji zemi a Ukrajinu. Obvyklá odpověď, kterou tady slyším je, ať zdechne,” uzavírá Tomáš Vlach.

Poslechněte si rozhovor 

Ukrajinských uprchlíků můžou být až statisíce, řekl v Press klubu novinář Tomáš Vlach

Krize na Ukrajině - další články