Michal Šnobr: Stát čekal, že z daně z neočekávaných zisků dostane více

Hostem Press klubu byl minoritní akcionář ČEZ a odborník na energie Michal Šnobr. V rozhovoru jsme probrali výsledky ČEZu, daň z neočekávaných zisků a také to, zda Česká republika někdy postaví ještě nějaké jaderné bloky.

Skupina ČEZ zveřejnila výsledky za poslední čtvrtletí. Její zisk vzrostl na 13,6 miliardy korun, což je nárůst asi o čtvrtinu. Podle Šnobra je to na první pohled dobrá zpráva pro akcionáře a investory. „Na druhou stranu výsledky ČEZu za rok 2023 a 2024 jsou zásadně zasaženy windfall daní (daň z neočekávaných zisků pozn. red.), takže vůbec nemá smysl toto číslo hodnotit. Je to pseudozisk, který neexistuje. Existovat neměl a investory to zásadním způsobem poškozuje,“ řekl Šnobr na začátku rozhovoru.

Daň z mimořádných zisků je podle Šnobra evropským fenoménem. „V České republice je  windfall daň prodloužena na roky 2024 a 2025, a to v Evropě nemá obdoby. Žádný jiný stát Evropské unie (EU) ji neuplatňuje. Navíc se neuplatňuje ani v oboru elektroenergetiky. Na to EU doporučila speciálně pro výrobu elektřiny 90 procentní odvody z tržeb, které se u nás uplatňovaly v loňském roce. To byl nástroj, který vláda měla využít. Využila ho jen částečně a teď nám tady zůstává nešťastná windfall daň, která by měla jít rychle pryč,“ popsal Šnobr.

Stát čekal, že z windfall daně získá více

V roce 2022 ČEZ vykázal za rok zisk kolem 80 miliard korun. Tzn. 20 miliard za čtvrtletí. „To byl zisk nastavený na ceně elektřiny kolem 100 euro za MWh. To jsou zisky, které odpovídají aktuálnímu tržnímu nastavení cen v Evropě,“ vysvětluje minoritní akcionář. „Ukazuje se, že ceny, které Česká republika teď daní válečnou, nebo mimořádnou daní, tak jsou běžné zisky elektroenergetiky, které přetrvávají i v dalších letech. Ukazuje se, že o žádné mimořádné válečné zisky nejde a tím pádem tam nepatří ani ona mimořádná daň,“ dodal.

Čili daň z neočekávaných zisků je jen další daň ze zisků. „To nejhorší na tom je, že ji vlastně platí jenom společnost ČEZ, respektive minoritní akcionáři ČEZ, protože oni drží v ČEZu 30 %, zbytek je státu. To znamená, že v 70 % stát daní sám sebe a tu daň ve skutečnosti platí jen minoritní akcionáři. Je to absolutní nesmysl, protože stát má možnost si ty peníze získat naprosto čistým způsobem, a to výplatou dividendy,“ poukazuje na situaci Šnobr.

Za loňský rok se díky této dani vybralo nějakých 60 miliard. To se ale rozděluje podle Šnobra na dvě kategorie. „40 miliard bylo vyloženě za windfall daň a 20 miliard byly 90 % odvody z tržeb v rámci energetiky. Ze 40 miliard zaplatil ČEZ, lehce přes 30 miliard elektroenergetiky, to znamená výroba elektřiny 34 miliard. V rámci výroby elektřiny zaplatil ČEZ více než 90 %. V rámci celkového inkasa zaplatil téměř 80 %.“ Podle odborníka na energie stát ale čekal, že z windfall daně získá více.

Výstavba nových jaderných bloků je pro Česko důležitá

Dostavba jaderných bloků je do budoucna pro Česko velmi podstatná. Zdá se, že stát v tuhle chvíli dělá kroky, aby v Dukovanech něco postavil. Podle Šnobra to ale vláda dělá tím nejhorším možným způsobem. „Když se na to podíváte, jsme uprostřed absolutního zmatku. My jsme vypsali tendr na jeden blok jaderné elektrárny Dukovany, a to skrze soukromou společnost ČEZ, kde jsou minoritní akcionáři. V tomto okamžiku chceme další tři bloky, ale jakým způsobem nevíme,“ uvedl a dodal, že podmínky pro stavbu jsou katastrofální.

Poslechněte si celý rozhovor:

Michal Šnobr: Nové bloky Dukovan stát buduje tím nejhorším možným způsobem

Zprávy - další články