Vyhledávání
Zavřít
Měsíc války na Ukrajině. Jak změnila svět a co se bude dít nyní?
Ilustrační foto (Zdroj: ČTK)
Přesně před měsícem se svět probudil a zjistil šokující zprávu. Rusko napadlo Ukrajinu. Invaze zásadně změnila poměry v Evropě. Jak se změnila nejen Evropa, ale i celý svět a co všechno se za posledních 28 dní stalo?
Přesně před měsícem vstoupila ruská vojska na území Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin ten den oznámil, že začíná “speciální vojenská operace” s cílem zemi denacifikovat a demilitarizovat. Předcházelo tomu, že o den dříve uznal nezávislost dvou samozvaných separatistických republik na Dobnase – Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika.
Rusko poté vypálilo rakety na vojenské cíle po celé Ukrajině. Z vojenských cílů se poté zaměřily i na civilní, včetně nemocnic či obytných domů. Podle OSN zemřelo nejméně 925 civilistů včetně dětí. Ukrajinské úřady civilní oběti odhadují nejméně na 2000 a vojenské na 3500. Rusko podle Kyjeva přišlo o více než 15 tisíc vojáků, Kreml ale tvrdí, že padlých je jen 500. V průběhu měsíce vyplývaly na povrch informace, které naznačovaly obrovské ruské ztráty. Nejen na technice, ale i na samotném počtu ruských vojáků. Kreml to ale odmítá uznat.
Reakce Západu na sebe nenechala dlouho čekat. Útok odsoudil a na Rusko uvalil sankce. Svět začal posílat Ukrajině zbraně a finanční podporu. Navíc válku doprovází i masivní odchod lidí z Ukrajiny do okolních států. Nejvíce jich přišlo do Polska, v České republice je už téměř 218 tisíc lidí. Celkem z Ukrajiny uteklo více než tři a půl milionů lidí.
Ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj se stal hrdinou a symbolem neskutečného odhodlání ukrajinského národa. Celý svět obdivuje, jak se bývalý herec a komik zhostil své role a z Ukrajiny neodešel, i když mu světoví lídři nabízeli azyl. Záběry, jak Zelenskyj obchází v nemocnici raněné a s každým se zdraví, obletěly svět. Jeho proslov byl ostatně slyšet i na pražském Václavském náměstí.
I díky ukrajinskému prezidentovi se Ukrajinci nevzdali. S tím ovšem nepočítalo Rusko, které sázelo na to, že se Ukrajina vzdá. Vojenský analytik David Rožek se domnívá, že ruská armáda je v potížích. “Vidíme to na postupu ruských vojsk. Dochází k logistickým problémům se zásobováním základními potravinami, střelivem, se zásobováním zdravotnickým materiálem, poštou pro vojáky. Vázne v podstatě všechno, co by armáda potřebovala pro svůj konkrétní postup v těch daných místech,” uvedl pro TN.cz.
Bezpečnostní expert Andor Šándor říká, že byla ruská strategie od začátku jasná. Rusové se snažili Ukrajince zlomit vojensky, což se jim i částečně podařilo. “Byla tam samozřejmě snaha, kterou evidentně vidíme, a to dobytí celého jihovýchodu Ukrajiny s tím, že odříznou Ukrajinu od Azovského moře,” řekl.
Šándor je zároveň přesvědčen, že Rusové nechtějí vstoupit do Kyjeva hlavně proto, že vytvářejí tlak na ukrajinskou vládu. “Chtějí ji donutit, aby přistoupila na požadavky, které Rusko vznáší. Jsou si vědomi, že bez důležité a podstatné ochrany tanků a bojových vozidel pěchoty se výhoda tanků značně snižuje,” řekl expert.