Vyhledávání
Maturitní test z němčiny byl příliš náročný, tvrdí učitelka
Nízká úspěšnost v maturitním testu z němčiny je důsledkem špatně nastaveného školského systému, ale také příliš náročné zkoušky. ČTK to řekla místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Marie Müllerová. V testu z němčiny propadlo 36,7 procenta z 1561 maturantů, kteří si zkoušku z tohoto jazyka zvolili. Podle němčinářky by zkouška neměla mít jednu společnou úroveň pro všechny druhy středních škol.
Müllerová se domnívá, že v současnosti je maturitní zkouška nastavena spíše na úroveň gymnazistů, i když z ní maturují i odborné školy, učiliště a nástavby. Přitom podle ní není možné očekávat, že absolventi všech úrovní středních škol budou mít stejné znalosti. “To, co bude pro střední školy adekvátní bude pro gymnazisty lehké, to, co bude adekvátní pro gymnazisty bude velmi náročné pro střední školy,” domnívá se.
Na učilištích by podle ní měl být jazyk zaměřený prakticky jako celá výuka. “Když se podíváte na maturitní zkoušku, tak to je humanitně zaměřená zkouška, která pro tyto děti je trochu jako jiný svět,” řekla.
Časově nezvládnutelné
Maturitní test z němčiny byl podle ní letos velice náročný. “Časově to je nezvládnutelné,” uvedla. Problémy podle ní mohli mít i průměrní gymnazisté. “Bylo tam kolem deseti stránek textu, který měly děti přečíst, porozumět mu a zpracovat ho. To není v jejich silách. Je to pro ně problém i v českém jazyce, natož v cizím jazyce, který má být na úrovni B1,”myslí si Müllerová. Danou úroveň navíc podle ní překračovaly i některé gramatické jevy a vyžadovaná slovní zásoba. Letos navíc byla zvýšena hranice minimálního počtu bodů pro zvládnutí zkoušky, podotkla.
Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky souvisí vysoká neúspěšnost u němčiny především se strukturou oborů a regionů, které tento jazyk častěji volí. Letos čistá úspěšnost v testu oproti loňsku klesla o 18,1 procentního bodu. Podle Zíky se k němčině přihlásilo více maturantů ze středních odborných škol, kteří měli údajně horší výsledky než žáci z učilišť. Zároveň si němčinu vybírali hlavně středoškoláci z ekonomicky slabších a méně lidnatých regionů, řekl Zíka ČTK.
Malý zájem o jazyk
Zájem o němčinu stále klesá. Většina maturantů, kteří si jako druhý maturitní předmět vybrali cizí jazyk, dává přednost angličtině. Letos se k ní přihlásilo 49.882 maturantů, tedy 72,3 procenta všech, což je o tři procenta víc než loni. Němčinu letos zvolilo 2,6 procenta maturantů, zatímco loni to byly tři procenta.
Malý zájem o němčinu podle Müllerové souvisí s tím, že je druhý cizí jazyk povinný jen na základní škole. “Na střední škole není návaznost na druhý cizí jazyk, takže to jsou vybrané školy, které ho nabízí, což jsou gymnázia a ekonomické školy, ale většina dětí skončí u jednoho jazyka, což je angličtina,” řekla. Připomněla, že firmy přitom často hledají zaměstnance se znalostí němčiny, kterých je nedostatek.
Špatné výsledky maturantů jsou podle Müllerové mimo jiné důsledkem podfinancování českého školství a přípravy učitelů na pedagogických fakultách, které se zaměřují spíš akademicky než prakticky.
Zdroj: ČTK