Vyhledávání
Zavřít
Malé děti stále čtou. A rády! U teenagerů je to horší, uvádí výzkum
V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších.
Ukázal to průzkum Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere, který dnes jeho autoři představili novinářům. Náctiletí podle průzkumu přečtou za rok průměrně asi osm knih. Přibližně 14 procent jich ale přiznává, že knihy nečte vůbec, protože je to nebaví nebo na to nemají čas. Hlavním zdrojem informací o okolním světě je pro mládež internet.
Průzkumu se loni v létě a na podzim účastnilo 2009 respondentů. Byli mezi nimi děti a adolescenti mezi šesti a 19 lety i rodiče. Ve srovnání s podobným výzkumem z roku 2013 vzrostl podle aktuálních zjištění počet pravidelných čtenářů mezi mladšími školáky o šest procent. Mezi staršími školáky jich přibylo osm procent.
“Mezi lety 2003 až 2013 došlo k určitému propadu, a teď se dá říct, že se to zastavilo, respektive ten trend je mírně optimistický,” uvedla Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.
Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má podle ní rodina. Děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů čtou víc než ostatní. Vztah ke čtení podporuje u dětí mimo jiné předčítání knih, když jsou malé. Nikdy rodiče nepředčítali šesti procentům dětí, zjistil průzkum.
Díky široké nabídce knih v dnešní době nemají podle analytičky děti jednoznačně preferované knižní hrdiny. “Často dnes vidí nejdříve zfilmované verze knížek, a to je motivuje k tomu, aby knihu začaly číst. To je případ třeba Harryho Pottera,” řekla Freidlanderová.
Žánrová skladba se proměňuje s věkem a liší se u dívek a chlapců. U mladších dětí patří v poslední době mezi nejoblíbenější knihy například Honzíkova cesta, Povídání o pejskovi a kočičce a Čtyřlístek. U starších dětí je to zejména Deník malého poseroutky. Mládež zaujalo také například Padesát odstínů šedi. Uvedené tituly ale v průzkumu zmínilo vždy maximálně pět procent dětí.
Srovnání s průzkumem před pěti roky ukázalo, že přibývá dětí, které dávají přednost papírovým knihám. S elektronickými knihami má v současnosti zkušenosti 27 procent dětí. Šest procent je čte pravidelně. Audioknihy někdy poslouchá 23 procent dětí a mládeže, nicméně pravidelně se této činnosti věnuje jen velmi malá část respondentů.
Zhruba čtvrtina starších dětí není podle průzkumu spokojena se seznamem povinné četby, většina by si knihy vybírala raději sama. Polovina dětí se domnívá, že většina spolužáků ve třídě tuto literaturu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje pomocí internetu.
Školní knihovnu podle autorů někdy využívá třetina náctiletých, veřejnou knihovnu zhruba polovina. S rostoucím věkem chodí děti do knihoven čím dál méně, a to zejména kvůli nedostatku času a nezájmu o čtení.
[totalpoll id=”213264″]
Podle třetiny dotázaných se všechny potřebné informace dají nalézt na internetu. Skoro všichni adolescenti sledují sociální sítě a většina z nich denně. Počet dětí roste v tomto případě s věkem skokově. Zatímco více než dvě třetiny devítiletých dětí je nepoužívají, mezi o dva roky staršími dětmi je to zhruba třetina a mezi třináctiletými 18 procent.
Autoři průzkumu upozornili, že s věkem se výrazně mění záliby dětí. Nejmladší školní děti se nejčastěji věnují školní přípravě, hračkám a procvičování četby. Zhruba v devíti letech se začínají dívat více na televizi a denně poslouchat hudbu. Hraní elektronických her je nejrozšířenější u dětí ve věku 13 a 14 let, kdy se touto činností zabývají každý den skoro dvě třetiny chlapců a zhruba čtvrtina dívek.
Zejména mladší děti věnují volný čas hodně kroužkům. Alespoň jednou týdně do nějakého chodí 86 procent těch nejmladších, dvě třetiny z nich i několikrát týdně. Starší děti navštěvují kroužky postupně méně. Ještě mezi třináctiletými se ale aspoň jednou týdně nějaké mimoškolní aktivity účastní 72 procent dětí.
Zdroj: ČTK