Vyhledávání
Lucie Valešová: Šťastní lidé dovedou přijmout, že nemoc k životu patří, a i tak se dá žít kvalitně
Lucie Valešová (Foto: ČTK)
Oko je okno do duše. Hostem Press klubu byla primářka Lucie Valešová, která se celá život zaobírá zrakem. Jak moc je zrak důležitý pro náš život a jak si ho, co nejvíce chránit?
Říká se, že až 80% informací nám dodává zrak, což potvrzuje i sama primářka Lucie Valešová. “Je to to, co nám dělá obraz světa, takže pro většinu lidí je to hodně důležité. Ať přijde jakýkoliv pacient, který má jakoukoliv profesi mi říká: ‘Já potřebuju vidět, pro mě je zrak velmi důležitý’. Jde to napříč celou společností a každý ho pokládá za velmi důležitý,” říká Valešová. Nicméně se někdy může stát, a je to velká tragédie, že člověk o zrak přijde. “Všechny ostatní smysly díky zraku potlačujeme. Když se zrak vyřadí, tak se ostatní smysly posílí – sluch, čich, hmat. Slepí lidé dokážou pomocí sluchu vnímat jakýkoliv zvuk,” poukazuje na velkou zajímavost Valešová.
Zrak postupem věku samozřejmě slábne. Valešová říká, že udržení zraku po co nejdelší dobu je celková kondice člověka. Psychické, fyzické i duševní zdraví. “V okamžiku, kdy má tělo dostatek spánku a vody, nezatěžujeme ho nedostačujícími potravinami, které neničí tělo, to všechno dovede dlouhodobě vylepšit zrak. Velké vyčerpání člověka ‘zestaří’, a když pak najdete celkovou rovnováhu, tak i vám to může vylepšit kondici, i co se týče zraku,” říká Valešová.
Nepřetěžovat tělo cukry a tuky
“Když se nad tím celkově zamyslíme, tak zrak je k nám docela milosrdný. Věk nám sebere tu dokonalost vidění, a i toho stáří,” říká doktorka a dodává, že věří i na psychosomatiku. Když jsou lidé šťastnější, tak sice mohou onemocnět, ale dokážou i tak žít šťastně. “Dovedou pochopit, že nemoc k životu patří, a i tak se dá žít kvalitní a hezký život,” vysvětluje a myslí si, že základem kvalitního života jsou dobré vztahy. Když má člověk vedle sebe dobré lidi, žije se mu lépe.
Zrak lze posilovat a strava je i v tomto případě velmi důležitá. “Nepřetěžovat tělo cukry, tuky, nedostat se k obezitě, ke zhoršení kardiovaskulárního aparátu, který dělá otoky, nadváha zatěžuje kluby a celkově celé tělo. Normální zdravá strava, která vede k tomu, že tělo netloustne,” říká Valešová. Narůstající věk nezměníme. “S tím vzniká šedý zákal, který ale umíme operovat. Pak jsou tam věkové změny na sítnici, které zatím neumíme tak dobře léčit,” vypočítává Valešová.
V době covidu se lidé častěji chtěli zbavit brýlí
V době covidu většina lidí obtěžovaly dioptrie. “Lidé v době pandemie začali chápat, že být nezávislý na čemkoliv je velice důležité. A být závislý na zrakové pomůcce, která se může rozbít nebo rozbít, není ideální. Proto se hodně lidí chce dioptrií zbavit a chtějí být nezávislí,” myslí si Valešová. Počet pacientů, kteří se v době pandemie chtěli zbavit brýlí, tak přibylo.
Sama Valešová přiznává, že čočky moc nemá ráda. “U nositelů kontaktních čoček je výskyt závažných očních infekcí poměrně častý. Neviděla jsem pacienta, který by měl zásadní zdravotní problém po laserové operaci, tím že by dostal nějakou infekci. Ale viděla jsem dost pacientů, kteří měli po infekci z kontaktních čoček, velký rohovkový vřed, který měli třeba i rok. V horším případě ten vřed praskne a člověk může i oslepnout,” varuje primářka. Nejčastěji mají tento problém mladí lidé v létě. “Po krátké čase mají pocit, že umí o čočky dobře pečovat a pak v tom začnou polevovat; přestanou je čistit, koupí si nějakou levnou vodu, která nedezinfikuje, přestanou měnit pouzdra. Lepší je proto používat jednodenní, ale i tak. Čočka může oko poranit, může se tam dostat infekce.”
Na to, kdy je ideální věk na odstranění zrakové vady, není jednoznačná odpověď. Operovat se dá v širokém věkovém spektru. “Ideální je to v době, kdy je vada stabilizovaná, tedy v 18 letech. A zhruba do 45 let, to je ideální perioda, ale je to individuální. Záleží na vadě, na potřebách člověka,” říká a dodává, že krátkozraké oko roste. Může se tedy stát, že i po operaci člověk začne za pár let zase hůře vidět. I s tím se dá ale něco dělat, respektive to odoperovat.
Valešová skončila školu před 25 lety a od té doby nezůstal v jejím oboru kámen na kameni. “Říká se, že otomologie společně s kardiovaskulární medicínou je ta, která udělala za posledních 30 let největší skok. Mluví se o robotické chirurgii a my k tomu přistupujeme tím, že operace provádíme laserem. Ale zatím se domnívám, že element lékaře je pro pacienta velmi důležitý,” uzavírá Lucie Valešová.
Poslechněte si rozhovor