Vyhledávání
Libor Knot: Geografické podmínky nedoženeme. Snažíme se o adaptování věcí, aby se host cítil na horách dobře
Libor Knot (Zdroj: Profimedia)
Lyžování na českých horách skončilo na Velikonoce a provozovatelé středisek mohou rekapitulovat, jaká byla uplynulá sezóna. Jak moc se projevila pandemie koronaviru, zdražení pohonných hmot a nestálé počasí? A co mohou lidé dělat na horách v létě? Hostem u Romany Navarové v Press klubu byl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Zimní sezóna na českých horách trvala 106 dní, o tři dny méně než před pandemií covid-19 na přelomu roku 2018/2019. „Vzhledem k okolnostem, jako je pandemie koronaviru, nevyrovnané počasí a energetická krize, dopadla v celku přijatelně. Návštěvnost dosahovala téměř čísel, které jsme měli před covidem. Nedosáhla čísel, na které jsme byli zvyklí, protože zasáhla koronavirová opatření. V první polovině nemohli na svahy neočkovaní, pak zase nemohli dorazit návštěvníci z Polska a Německa. Na nich jsou některá střediska závislá,” popisuje Libor Knot. Nejhorší byl podle něj leden. „Nejistota v opatření byla značná a limitovala návštěvnost. Jsme ale rádi, že na mnoho místech se nedostatek zahraničních návštěvníků podařilo částečně srovnat tím, že Češi mají hory rádi a rádi se na ně vrací.”
Tržby byly srovnatelné s lepšími roky. „Průměruji to za celou Českou republiku, což není moc přesné. Na mnoha místech to atakovalo lepší předchozí sezóny, které jsme měli. Je to relativně pozitivní, ale je potřeba říct, že vzrostly náklady na naftu nebo elektřinu. To celkový ekonomický výsledek sráží,” přibližuje Knot. Lyžařská střediska přišla o celou sezónu 20/21 a pro mnoho z nich to znamenalo obrovský ekonomický zářez. Některé úvěry, které běžely se musely překlenout dalšími. To podle Knota omezuje možnost dalších investic. Sezóna ale nebyla příznivá, co se počasí týče. Díky technickému zasněžování se to dalo zvládnout.
Počasí bylo nestálé, ovlivnila nás i obleva
Podle meteorologických dat byla zima teplejší zhruba o dva stupně, než je normální. „Bylo dobré, že sezóna začala už na začátku prosince, sněhová nadílka byla tehdy dobrá. Na začátku ledna ale přišla obrovská obleva. V únoru hodně nasněžilo a březen se nám odměnil slunečným a mrazivým počasím. Bylo to hodně rozkolísané a málo mrazivých dnů, kdy se dá používat technické zasněžování. Znamenalo to velké úsilí jednotlivých provozovatelů, aby dali do kupy sjezdovky. Na hlavní sezónu se to ale povedlo a vydrželo to až do konce,” popisuje Knot. Na technické zasněžování si zvykli lyžaři nejen v Čechách, ale třeba i v Alpách
Alpy jsou častým cílem českých lyžařů. „Geografické podmínky nikdy nedoženeme. Nadmořské výšky kopců a délky sjezdovek nikdy mít nebudeme. Ovlivníme ale podmínky k podnikání a fungování středisek tak, aby z toho zákazník měl dobrý pocit a dobře se mu lyžovalo. K tomu chybí spoustu věcí, což je jeden z úkolů naší Asociace. Věci, které fungují v zahraničí se snažíme adaptovat i do našeho českého prostředí. Nyní jsme třeba jednali s ministerstvem pro místní rozvoj o zákoně na podporu rozvoje cestovního ruchu, který funguje všude v okolních zemí. Není možné, aby agentura Czech Turism měla rozpočet stejný jako jedno horské středisko v Rakousku,” upozorňuje Knot.
Střediska nejvíce utratí za mzdy a energie
Horští podnikatelé se také museli vyrovnávat se zvýšením nákladů kvůli prudkému zdražení energií a pohonných hmot. „Energetická náročnost je obrovská. Nejedná se jen o lanovky a vleky, ale i o rolby a technické zasněžování. Společně s mzdovými náklady to patří mezi první tři položky, za co střediska utratí nejvíce peněz. Není to jednoduchá situace. Naštěstí to přichází v druhé polovině sezóny, ale je zřejmé, že to hned nepřejde. V kalkulacích se to objeví nejen na léto, ale i v přípravách na příští zimu, která v tomhle ohledu nebude o moc lepší,” vysvětluje ředitel. Hory jsou krásné v zimě, ale i v létě a v Česku je zhruba polovina středisek, která fungují i přes léto. „Je to hlavně tam, kde jsou sedačkové lanovky. Nahoře na kopcích se budují hřiště pro děti, ale zabaví se i dospělí. Ti si mohou půjčit horská kola nebo terénní koloběžky a na trasách, která se budují poslední roky a sjet dolů. Střediska se snaží zpestřit pobyty, aby to nebylo jen o chození po horách, ale abychom návštěvníkům nabídli, co největší paletu možností, jak strávit čas na horách,” láká Knot.
Lidé se ale budou muset připravit na zdražení, a to nejen ubytování, ale i doplňkových služeb. Jak se ale zdraží skipasy na příští sezónu, nedovede nikdo odhadnout. „Nikdo neví, co se bude dít v pozdním létě nebo na podzim. Je lepší si v tomhle ohledu počkat a provozovatelé to tak budou muset udělat. Logika ale říká, že není možné o desítky procent zdražit ceny skipasů,” uzavírá Libor Knot.