Vyhledávání
Královna může zasáhnout do brexitu, pokud Johnson padne
Příběh odchodu Británie z Evropské unie možná dostane zvláštní vyústění: je čím dál pravděpodobnější, že poslední slovo bude mít 93letá britská panovnice Alžběta II. Pokud totiž premiér Boris Johnson odmítne odejít navzdory tomu, že parlament jeho kabinetu případně vyjádří nedůvěru, bude na královně, zda ho odvolá, nebo nikoli, píše dnes server Politico.
Poradce premiéra Johnsona Dominic Cummings opakovaně prohlásil, že Británie by mohla unii 31. října opustit bez dohody i tehdy, kdyby předtím britský parlament nové vládě vyslovil nedůvěru. Johnson by totiž v takovém případě mohl zůstat ve funkci dostatečně dlouho, aby zemi dovedl k brexitu; teprve po něm by se konaly předčasné volby. Cummings argumentuje tím, že premiér má podle zákona právo navrhnout panovníkovi, kdy se volby uskuteční.
Johnsonova vláda má v Dolní sněmovně momentálně většinu jediného hlasu a existuje množství poslanců jeho konzervativní strany, kteří jsou odhodláni zabránit jeho plánu vyvést Spojené království z EU i bez “rozvodové” dohody.
Dilema královny by mohlo nastat v okamžiku, kdyby parlament vyjádřil vládě nedůvěru, Johnson by odmítl z Downing Street odejít a zároveň by se našel kandidát s podporou sněmovní většiny, který by například měl program opět brexit oddálit či dovést zemi k předčasným volbám. S ohledem na výroky Johnsonova blízkého poradce i na skutečnost, že Brusel se nemá k tomu, aby zahájil nová brexitová jednání, je každým dnem pravděpodobnější, že taková situace nastane, míní Politico.
Bývalý nejvyšší žalobce Dominic Grieve deníku The Times řekl, že královnabude muset konat, pokud Johnson po vyjádření nedůvěry odmítne odejít. Stalo by se tak poprvé od roku 1834, kdy by se monarcha odhodlal k odvolání premiéra. “Královna není kompars na ozdobu,” řekl Grieve. “Je pravda, že se snažila držet se stranou politické vřavy, ale chtě nechtě disponuje zbytky pravomocí a povinností.”
Nejmenovaný poslanec s touto tezí souhlasí a deníku The Telegraph řekl: “Musela by ho odvolat. Samozřejmě, že ano.”
Jiný názor má ovšem historik královské rodiny Robert Lacey: “Královninou noční můrou je být zatažena do politiky.” Zčásti je to podle něj “proto, že je její přirozeností být neutrální a odměřená, a také proto, že hluboce věří, že konstituční monarchie by se měla ze všech sil snažit, aby zůstávala nad (politickými) konflikty”. Lacey považuje za “nepravděpodobné”, že by královna zakročila během čtrnáctidenního období od případného vyjádření nedůvěry Johnsonově vládě, kdy podle zákona musí získat důvěru jiný kabinet, jinak budou vyhlášeny předčasné volby.
Významný představitel konzervativní strany Malcolm Rifkind bez ohledu na eventuální rozhodnutí královny apeluje na Johnsona, aby “důstojně rezignoval” po vyjádření nedůvěry. “Pokud premiér odmítne respektovat normální důsledky vyslovení nedůvěry (…), vytvoří tím nejvážnější ústavní krizi od Karla I.,” který svým střetem s parlamentem způsobil v 17. století občanskou válku, dodal Rifkind.