Vyhledávání
Končí letní čas. V neděli si pospíme o hodinu déle, ale to má negativní vliv na organismus, říká neurolog
Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)
V neděli nad ránem končí letní čas. V 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Víte, proč se ručičky začaly, co sedm měsíců posouvat?
Lidé cestující v noci na neděli veřejnou dálkovou dopravou budou na cestě o hodinu déle. Změna času se dotkne čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah. Spoje vyčkají ve stanici na odjezd podle nového času. Regionální spoje v době přechodu na nový čas žádné nejedou.
V souvislosti s podzimní úpravou občanského času se někdy nesprávně uvádí, že jde o přechod na zimní čas. Skutečný zimní čas ale platil v Česku naposledy od prosince 1946 do února 1947.
Čas by se měl měnit ještě pět let
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise letos v celé Evropské unii skončit. Členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Proto česká vláda loni v září schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Má změna negativní důsledky na lidský organismus?
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Podle neurologů není střídnání časů pro náš organismus přirozené. Zejména se to podepisuje na kvalitě spánku. Sice jeho prodloužení o hodinu, v případě změny letního času na zimní, může vypadat jako příjemná věc, leč názor lékařů je zcela odlišný.
“Střídání času přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,” uvedl neurolog Petr Geier z Pardubické nemocnice. Pokud je kvalitní spánek narušen a člověk je nevyspalý, tak může docházet k horší soustředěnosti, stresu, vyššímu riziku nehodovosti, ale také je náchylnější ke vzniku kardiovaskulárních chorob. “Změna času byť o jednu hodinu, znamená výrazný posun a organismu neprospívá,” dodal.