Kdo by musel bojovat, kdyby se začalo válčit i v ČR? Branná povinnost vás možná překvapí

12. května 2022·Zprávy·Redakce

Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)

Představa, že by válka dorazila až k nám, určitě spoustu lidí napadla a samozřejmě by si to nikdo nepřál. Pokud by se někdy v budoucnu něco takového stalo a Česká republika by se musela bránit před nepřítelem, vojáků by bylo víc než dost. Koho se vlastně týká branná povinnost? Přehled nám přinesl deník Blesk.

Branný zákon

Možná si někdo představuje, že v případě válečného ohrožení země, by nastoupili cvičení vojáci, kteří se tímto zaměstnáním živí a ostatní by buď utekli, nebo by zalezli do krytů. Jenže branný zákon mluví jinak. Ve skutečnosti stát počítá se všemi občany od 18 do 60 let bez rozdílu pohlaví. 

Samozřejmě by nebyli povoláni všichni najednou. V prvním sledu by nastoupili vojáci na plný úvazek, kterých má česká armáda přibližně 26 tisíc. Jako druzí by nastoupily jednotky aktivní zálohy, kterých je okolo 3,6 tisíc. Po nich by následovali civilisté. Loňské sčítání lidu ukázalo počet 5,8 milionů občanů ve věku 18 – 60 let.

Záleží ovšem na tom, kolik z nich je fyzicky schopných do vojenské služby nastoupit. Zdravotní stav je totiž jedním z faktorů, který se posuzuje při rozhodnutí, zda civilista bude povinen nebo ne. Před komisi také předstoupí lidé s modrou knížkou, u nichž se bude posuzovat to samé. Pokud je však občan posouzen jako schopný bránit svou zem se zbraní, může očekávat povolávací rozkaz, který by měl občan doručit 30 dní před nástupem, v některých případech je povolán dřív.

Cizinci, kteří nemají státní občanství se mohou do války zapojit dobrovolně, pokud splňují podmínku věku 18 až 60 let.

Kdo není k mimořádné službě povoláván?

Zákon jasně říká, kdo má z branné povinnosti výjimku. Jde o poslance a senátory, členy vlády, ústavní soudce, prezidenta, členy Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky, občany ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmany krajů a primátora Prahy, ředitele krajských úřadů a pražského magistrátu. Ti se po dobu výkonu své funkce k mimořádné službě nepovolávají.

Deník Blesk uvedl, kdo další se nepovolává: “To samé platí i pro aktivní příslušníky a občanské zaměstnance bezpečnostních sborů. K odvodu se vůbec nepovolávají těhotné. Ženy a muži, pokud pečují o dítě do 3 let, smějí být povoláni k odvodu jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.” 

Zprávy - další články