Vyhledávání
Zavřít
Každý devátý občan dojíždí za lékařem i víc než 30 km, uvádí průzkum
Každý devátý občan dojíždí za zdravotní péčí pravidelně dál než 30 kilometrů. Devět z deseti by ale za kvalitou cestovalo i tři hodiny. Vyplývá to z průzkumu Zdravotnictví očima pacientů 2019 společnosti STEM/MARK pro vznikající zdravotnický think-tank Klub Mederi. Pacienti se podle něj v systému neorientují, často hledají péči na špatném místě. Řešením by mohlo být posílení role pacienta a zdravotních pojišťoven, ale také zjednodušení systému zdravotnictví.
“Lidé by měli mít péči po ruce, ale jen tu základní, například praktické lékaře, a pak péči následnou a ošetřovatelskou. Naopak za operativou a specializovanou léčbou by jim v zájmu zachování kvality nemělo vadit si dojet,” uvedla mluvčí Klubu Mederi Marcela Alföldi Šperkerová. Koncentrace péče vede podle ní k větší bezpečnosti pro pacienty, protože lékaři provádějící určité výkony častěji jsou v nich jistější. “V zájmu pacientů není záchrana malé okresní nemocnice tam, kde je nedostatek personálu a chybí vybavení,” dodala.
České nemocnice se podle člena think-tanku Pavla Vepřeka, který byl poradcem ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) a v 90. letech ředitelem Fakultní nemocnice v Motole, potýkají s personálními problémy a způsobem financování, který konzervuje minulost a brání efektivní adaptaci nemocniční sítě na vývoj medicíny a potřeb obyvatelstva. Chybí také peníze na rekonstruci budov a obnovu přístrojů.
“Řešení je ve změně organizace práce směrem k omezení přesčasů, k přehodnocení role lékařů a sester, ke společnému lůžkovému fondu a podobně,” uvedl. Změnit je podle něj třeba také financování nemocnic, které by měly dostávat přímo úhradu za pacienta, nikoliv předem nasmlouvané počty výkonů jako v současné době. Potřeba je také dobře fungující ambulantní zdravotní péče a účelné propojení zdravotnictví a sociálního systému.
Vepřek také doporučuje návrat k regulačním poplatkům a nadstandardům, které jako poradce ministra Hegera prosazoval, a zavedení dvousložkového zdravotního pojistného, jejíž jednou částí, která by měla různou výši, by si zdravotní pojišťovny mohly konkurovat a lidem nabízet různou péči. Vhodné by bylo podle něj také propojení sociálního a zdravotního pojištění.
Problémem je podle odborníků extrémně pasivní role pacientů. Spouští proto informační web Chytrý pacient. “Lidé nad 50 či 60 let se stále chovají ve zdravotnictví jako před rokem 1989,” řekla Älföldi Šperkerová. Češi si připlácejí asi 13 procent svých výdajů, průměr EU je asi 24 procent. Polovina peněz je podle Vepřeka vydaná na volně prodejné potravinové doplňky. Motivovat pacienty k racionálnímu užívání systému je podle něj možné jen ekonomicky, regulačními poplatky například za pobyt v nemocnici, přístup k ambulantnímu specialistovi bez doporučení nebo bezdůvodné volání zdravotnické záchranné služby.
Think-tank Klub Mederi tvoří kromě bývalé novinářky Alföldi Šperkerové a Vepřeka také ředitelka spolku Průvodce pacienta Ivana Plechatá. Na práci klubu se budou podílet také například ekonom Miroslav Zámečník, neurochirurg Vladimír Beneš, lékař a ekonom Pavel Hrobon nebo právník Jakub Král, který byl poradcem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) při přípravě legislativní úpravy zdravotnických prostředků. Klub je financován je podle Šperkerové od soukromých firem z oblasti zdravotnictví, jedná i o podpoře ze státního sektoru. Na webu jsou jako podporovatelé uvedení také Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Oborová zdravotní pojišťovna nebo síť lékáren Dr.Max.
Zdroj: ČTK