Vyhledávání
Zavřít
Karel Havlíček: Kdyby stát zastropoval ceny pohonných hmot, nic by se nestalo
Karel Havlíček. (Foto: Frekvence 1)
Zahájení výběrového řízení na dostavbu nového jaderného bloku Dukovan nebo zvyšování cen pohonných hmot, to jsou hlavní témata, která rezonují českou společností. Jak vnímá spuštění tendru bývalý ministr průmyslu a obchodu, poslanec za hnutí ANO Karel Havlíček? To prozradil v rozhovoru pro Frekvenci 1.
ČEZ ve čtvrtek zahájil výběrové řízení na stavbu nového jaderného bloku Dukovan, dostal souhlas od Ministerstva průmyslu. Podle poslance Karla Havlíčka je to dobrá zpráva, ale vláda Petra Fialy podle něj nemá nejmenší zásluhu na spuštění tendru . “Jsem rád, že je to připraveno přesně podle toho, jak jsme projekt dávali dohromady my (předchozí vláda Andreje Babiše pozn. red.). Dva a půl roku jsme na tom tvrdě pracovali a já musím nesmírně poděkovat všem pracovníkům z Ministerstva průmyslu a obchodu,” uvedl a dodal, že Česká republika chce být energeticky soběstačná. “To zvládneme jen tehdy, pokud budeme budovat jádro, k tomu obnovitelné zdroje a v mezidobí musíme mít plyn a uhlí.”
Blok by měl stát do roku 2036 a podle Havlíčka toto datum rozhodně není šibeniční a dá se stihnout. “Pokud budou všichni pracovat tak, jak jsme pracovali my v těch posledních dvou, třech letech. Předali jsme to bez zpoždění a jedeme přesně podle jízdního řádu, dokonce jsme vytvořili speciální tým a na přelomu let 2023-2024 by se měl podepsat finální kontrakt s jedním ze třech vybraných dodavatelů a v roce 2029 by se mělo kopnout do země,” popisuje poslanec. Také považuje za rozumný krok, že se z tendru vyřadila ruská společnost Rosatom.
Nezávislost na ruských fosilních palivech od roku 2027
Na Evropském summitu lídrů ve Versailles padla dohoda, že by evropské země mohly do roku 2027 opustit odběr a závislost na fosilních palivech od Ruska. Podle Havlíčka toto bude velmi náročné. “Evropa je dnes z 38 % závislá na ruském plynu. Česká republika z 90 % a přechod nebude vůbec jednoduchý,” popisuje. Musí se přehodnotit vše, co je s tím spojené. Bude to i o tom, že budeme muset déle těžit uhlí. “U ropy by přechod mohl být o něco rychlejší. Tam jsme vázáni ze 30 % na ruskou ropu a ta je nahraditelná v jednotkách let.”
Ceny pohonných hmot jdou v posledních dnech nepatrně dolů, bude tento trend pokračovat nebo by měl stát více zasáhnout? “Stát už měl zasáhnout. Kdyby zastropoval ceny, nic by se nestalo, když by to kleslo pod cenu, tak by to logicky proti ničemu nebylo,” popisuje poslanec. S cenami pohonných hmot jsme nejhorší v celé Evropě a podle Havlíčka ceny energií, plynu a pohonných hmot ještě porostou. “I když cena ropy klesla a pohybuje se někde na 100 dolarů za barel, což je cena, která byla první den války. Tak ještě před rokem se pohybovala mezi 60 až 70 dolary za barel, takže je tam stále 30 až 40 % rozdíl, bude zcela zásadní, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině,” dodal.