Johana Nejedlová: Někteří lidé si zkouší dovolovat víc. Tím, že jim to prochází, mají pocit, že jsou neohrozitelní

Hostem Press klubu Frekvence 1 byla aktivistka a zakladatelka spolku Konsent Johanna Nejedlová, která se věnuje tématu ženských práv a tématu sexuálního násilí. Jak se staví k tématu menstruačního volna a co je tzv. menstruační chudoba? O co se Konsent nyní snaží a jak k tématu ženských prav a sexuálního obtěžování přistupuje vláda?

Podle aktivistky Johany Nejedlové se povědomí české společnosti o sexuálním násilí zlepšilo. “Když jsme v roce 2016 začínali, lidé byli zaskočeni a nechápali, co se jim snažíme sdělit. Teď je situace jiná a vidíme to i na kauzách, která rezonují společností; Dominik Feri, Jan Cimický, obtěžování na vysokých školách. To by se před deseti lety nestalo,” říká Nejedlová a dodává, že je dobře, že se ve společnosti o těchto tématech mluví. “Institucím, se kterými pracujeme říkáme, že se to děje v každém prostředí. To, že to začínají řešit, vidí ty problémy a jsou schopni pachatele hnát k zodpovědnosti, je pozitivní.”

Nyní je velmi propíraná Masarykova univerzita, na které byl pedagog, který se choval velmi nevhodně ke svým studentkám. Univerzita se snažila následnou situaci vyřešit. Bohužel to ale není pravidlo. “Je zde spousta škol, kde se to děje. Studenti se snaží najít pomoc a podporu, kterou ale nedostávají. Jsou to příklady, které nejsou medializované. Je možné, že studenti poté dojdou k tomu, že je potřeba s tím jít ven. Snad instituce pochopí, že je potřeba to řešit.” Nejedlová je přesvědčená, že se jedná o stovky příkladů. “Problém je v tom, že když se o tom školy dozvědí, tak to nejsou schopné řešit. Nejde ale jen o školy, děje se to v každém prostředí. Někteří lidé si pak zkouší dovolovat víc, než je vhodné. Tím, že jim nikdo nenastavuje laťku a prochází jim to několik let, tak pak mají pocit, že jsou neohrozitelní.” Aktivistka dokonce mluví o tom, že slyšela o škole, kde studentku donutili stáhnout trestní oznámení na vyučujícího.

Pro část vlády není téma ženských práv důležité

Paragraf 186 našeho trestního zákoníku říká, že znásilnění je akt, který spáchá někdo pod pohrůžkou násilí a donutí někoho k pohlavnímu styku. “Víme, že zhruba 70% obětí znásilnění ve chvíli, kdy se to má stát tzv. zamrzli a nebyly schopné dělat nic. To je běžná reakce těla na stresovou situaci. V těchto případech oběti nejsou dostatečně chráněné, protože nedošlo k násilí. Oběti to pak nechodí hlásit na policii, protože nevěří, že jim systém pomůže. Pokud se pachatelé k soudu dostanou, nebývají dostatečně potrestáni, protože jsou pod jiným paragrafem, za který jsou mnohem nižší tresty. Chtěli bychom, aby se to v Česku proměnilo. Aby tam byl souhlas. Za normálních okolností lidé mají sex, když s tím všichni zúčastnění souhlasí. Když tam souhlas není, mělo být to definované jako znásilnění,” popisuje aktivitu Nejedlová.

Před volbami Nejedlová a její tým zjistili, že téma znásilnění je pro mladé lidi druhé nejdůležitější téma. “Na základě toho nám politické strany říkali, že chtějí, aby se situace změnila. Nicméně teď máme od našich zástupců informaci, že vláda se od toho chce zdržet a definici měnit nechtějí. Chtějí to zkoumat delší dobu, ale v Evropě je 14 zemí, kde zákon upravili. Nejde jen o sexuální napadení, ale problematiku ženských práv. Pro část vlády to není úplně zajímavé,” říká aktivistka, která ale otvírá i další téma, o kterém by se mělo mluvit. Třeba o detabuizování menstruace či tzv. menstruační chudoba. “To je, když část populace nemá na menstruační pomůcky. Mladé dívky pak chodí za školu a tím se chudoba prohlubuje. Je to věc, která by se měla probírat. Jestli je správnou cestou zavádět menstruační volno, je otázka. Mohlo by to vést k tomu, že ženy budou více diskriminované na trhu práce. Zaměstnavatel raději vezme muže, když bude vědět, že žena může mít až tři dny volna v měsíci,” uzavírá v Press klubu Johana Nejdlová.

Zprávy - další články