Vyhledávání
Jan Royt: Velikonoce jsou významným církevním svátkem, koncentrují se tam události spojené s Kristovým utrpením
Jan Royt (Zdroj: Frekvence 1)
Hostem předvelikonočního Press klubu byl historik umění a bývalý prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Ten s moderátorem Ondřejem Kopou probral nejdůležitější církevní svátek - Velikonoce.
Pro profesora Jana Royta, historika umění a bývalého prorektora Univerzity Karlovy, mají Velikonoce hluboký duchovní význam. „Já jsem praktikující katolík, takže Velikonoce pro mě začínají už na Popeleční středu a držím čtyřicetidenní půst,“ říká v rozhovoru. Zelený čtvrtek je velmi významným církevním svátkem a je spojen s Poslední večeří Páně, součástí bohoslužby je i symbolické mytí nohou. Následně odlétají zvony do Říma.
Svatý týden začíná na Květnou neděli, Velikonoce jsou nejvýznamnějším církevním svátkem. „Do toho týdne se koncentrují všechny události, které jsou spojené s Kristovým utrpením. Na Květnou neděli vyjíždí jako král do Jeruzaléma, to je ještě sláva. Pak se blížíme do momentu, kdy je Kristus zajat na Olivové hoře, je bičován a odsouzen k smrti. To nastává po Zeleném čtvrtku, právě na Velký pátek,” popisuje významné dny historik. Tradice mytí nohou je dána zmínkou v evangelií – Kristus umývá nohy apoštolům a je to symbol služby. „On jako Bůh slouží svým mučedníkům. To ukazuje, že kněží mají sloužit, jak Bohu, tak lidem.”
Je mi líto, že lidé Velikonoce neprožívají hlouběji
O lidových tradicích, jako je zákaz praní nebo čepování zeleného piva, mluví s nadhledem. „V klášterech se říkalo, že co teče, je vhodné pro půst. Pivo ani víno se na Zelený čtvrtek nevylučuje, ale na Velký pátek, to je něco jiného. Tam by měl být půst od jídla, zábavy, atd. Je to závažný den, protože je spjat s Kristovou smrtí na Kříži.“ Kristus zemřel ve tři hodiny odpoledne, to je tedy ideální čas na to být v kostele, ale Royt doporučuje tam strávit klidně celý den. Také doporučuje vyrazit na procházku, na Velký pátek se otevírají poklady.
Zapomínat by se nemělo ani vigilii Božího hodu velikonočního, což je na Bílou sobotu. „Je to večer, kdy bohoslužba začíná ohněm a se svící se jde do kostela a kněz zvolá Světlo Kristovo, protože to je ten symbol Kristova zmrtvýchvstání.” Mnohým z nás ale liturgický význam uniká a mnoho si z nich pamatuje jen pomlázku a volné dny, Royt zůstává tolerantní. „Je mi spíš líto, že lidé tyto věci hlouběji neprožívají. Ale mají-li radost s rodinou na chalupě a třeba si Krista připomenou, je to v pořádku,” říká v Press klubu historik Jan Royt.
Celý rozhovor najdete zde