Vyhledávání
Zavřít
Jak vypadá pěstounská péče v Česku? Většina rodin se stará o jedno až dvě děti
Pěstouni v Česku se starají většinou o jedno či o dvě děti. Daří se ale najít pěstounské rodiny i pro početné sourozenecké skupiny. Stejně tak je možné umístit do rodinného prostředí i děti starší, s postižením či z jiného etnika. Ukázaly to výsledky nového výzkumu, které ČTK poskytly Nadace Sirius a Asociace Dítě a rodina. V analýze se zaměřily na 1004 pěstounů z 11 krajů, kteří se starali o 1463 dětí.
V Česku existuje pěstounská péče dlouhodobá a na přechodnou dobu, která trvá nejvýš rok. Do té doby by se měla situace dítěte vyřešit. Podle údajů ministerstva práce žilo na konci loňska dlouhodobě v pěstounské rodině 11.529 dětí. O téměř tři čtvrtiny z nich se starali příbuzní, o víc než čtvrtinu pak cizí lidé. Dalších 792 chlapců a děvčat bylo u přechodných pěstounů.
Analýza měla zjistit, jak pěstounská péče vypadá, kdo se jí věnuje a o jaké děti se stará. Loňský průzkum ukázal, že lidé si většinou myslí, že pěstouni pečují o velký počet dětí naráz a chtějí hlavně malé děti.
Podle výsledků analýzy dvě třetiny pěstounů přijaly jedno dítě, pětina pak dvě děti. “To vyvrací spekulace o tom, že pěstouni si berou do péče velké množství dětí kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení,” uvedly autorky analýzy. Poukázaly na to, že z tisícovky sledovaných čtyři děti přijalo 22 pěstounů, pět dětí deset pěstounů a víc než pět dětí sedm pěstounů.
Pokud se rodina starala o víc cizích dětí, byli to z 90 procent sourozenci. “Daří se nacházet pěstouny, kteří jsou ochotni pečovat i o větší sourozenecké skupiny,” uvádí analýza. Podle ní roli nehraje ani věk dětí a “zastoupení všech věkových kategorií je vyvážené”. Dětem v dlouhodobé péči příbuzných či cizích lidí je v průměru přes deset let. K příbuzným se děti dostanou v průměru v šesti letech, k cizím pěstounům ve 4,5 roku. Chlapcům a děvčatům přechodných pěstounů jsou průměrně tři roky.
Zhruba tři z deseti dětí byly romské či jiného než českého původu. Pokud si pěstouni vzali postižené dítě, často mělo vážnější potíže.
Podle analýzy mezi příbuzenskými pěstouny převažují ženy. Téměř tři čtvrtiny z příbuzných, kteří přijali dítě, tvoří prarodiče, většinou babičky. Naopak dlouhodobí cizí pěstouni se hlásí víc v páru.
Víc než tři pětiny pěstounských rodin bydlí v obcích a městech do 20.000 obyvatel. Desetina žije v Praze. Desetinu pěstounů tvoří vysokoškoláci, téměř pětinu středoškoláci. Třetina měla výuční list a 12 procent základní vzdělání. Sedm z deseti profesionálních pěstounů má přinejmenším maturitu. Naopak víc než polovina příbuzenských pěstounů má základní vzdělání či se vyučila.
Podle předsedkyně Asociace Dítě a rodina Věduny Bubleové analýza ukázala, jak by se měla pěstounská péče rozvíjet a transformovat. “Jde jak o vyčlenění příbuzenské pěstounské péče, která vyžaduje zcela jiný typ podpory než zprostředkovaná péče, tak o definitivní zrušení kojeneckých ústavů, do nichž jsou děti zbytečně umisťovány bez hledání pro ně vhodnější cesty – například právě formou pěstounské péče,” uvedla Bubleová.
Ministerstvo práce chystá novelu o ochraně dětí, která by měla upravit i pěstounskou péči. Podle dřívějších informací by se měly zvýšit odměny profesionálních pěstounů a změnit by se měla pravidla příbuzenského pěstounství. Podle legislativního plánu by měla vláda návrh dostat v září.
Zdroj: ČTK