Vyhledávání
Ilona Švihlíková: Nemusí se hned zvyšovat daně, ale vláda musí zjistit, kdo je opravdu platí a kdo ne
Ilona Švihlíková. (Foto: Frekvence 1)
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat snížení valorizace důchodů. Ta ale bude ještě přezkoumávaná Ústavním soudem. Co si o tom myslí ekonomka Ilona Švihlíková a kde podle ní vláda udělala chybu? A co by mělo Ministerstvo financí a finanční správa zjistit? Ekomonka byla hostem v Press klubu Čestmíra Strakatého.
Sám prezident říká, že valorizace je na hraně Ústavy, ale zdůraznil, že navzdory právním otázkám pro něj převážily ekonomické důvody. Snížení valorizace je nutné, protože kdyby prošla valorizace musel by být v dalších letech omezen růst důchodů, aby na ně stát měl. „Mě nepřekvapuje, že to podepsal, protože to byl vládní kandidát a v těchto věcech byl v souladu s vládou. Vláda najednou zjistila, že tu je velmi vysoká inflace, že měla v prvním období přinášet větší inkaso do rozpočtu, ale z hlediska času působení inflace se mění a teď se začaly projevovat negativní stránky a velmi výrazně by se to dotklo valorizace. Pro mě je zásadní to, že ekonomiku vůbec nekočíruje a nemá pod kontrolou žádné parametry a snaží se improvizovanými způsoby hasit,” říká ekonomka. Velmi často slýchává, že inflaci by měla kočírovat Česká národní banka. „Centrální banka využila řady svých nástrojů, zejména úrokových sazeb, což se projevilo ve výrazném úrokovém diferenciálu, který máme vůči eurozóně a v relativně pevné koruně. Vždy je ale nutné se podívat, jak se inflace vyvíjí a kde se bere,” upozorňuje Švihlíková.
V otázce dalšího zvýšení základní úrokové sazby už teď podle Švihlíkové vidíme zamrznutí hypotečního trhu, rekordní propad spotřeby domácností a rekordní pokles maloobchodních tržeb. „Myslím si, že je nutné se podívat na zdroje inflačních tlaků, inflace se vyvíjí v čase. Ve chvíli, kdy máte nějaké silné zahraniční impulsy, které u nás byly velmi silné, tak tyhle krizové situace lákají tržní struktury, aby toho využily. Velmi dobře se ukazuje, že trh není konkurenční, i když to vypadá, že je. Když mám tuhle deformaci na trhu, což se týká hlavně maloobchodních řetězců, tak v tu chvíli to má v rukou vláda, ne centrální banka,” říká v Press klubu ekonomka.
Vláda má k dispozici ostřejší kroky
Obchody mají velký vliv na to, jaké ceny jsou a jejich “konkurence” úplně nefunguje. Potraviny tak podle ministra zemědělství zdražují více, než by měly. „On vždycky něco řekne, že se mu nelíbí, pak se rok nic neděje, pak se probudí a udělá nějakou pracovní skupinu a tím to úplně zabije. Vláda má ostřejší kroky k dispozici. To, že se na maloobchodním trhu něco děje, říkají zemědělci už mnoho let. Máte tady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo zákon o cenách, kde máte celou škálu nástrojů, včetně toho, že se díváte do cenotvorby a můžete zasáhnout různými způsoby. Nemusí se vymýšlet nic jiného, ale oni se rozhodli, že to nechají být,” krčí rameny ekonomka.
Pokud by podle prezidenta původní valorizace prošla, tak by to mohl být problém i na několik dalších let. „Problém by se měl řešit tam, kde vzniká, tady se řeší důsledek. Vládu dohnala i druhá věc, a to je, jak jsou nastavené příjmy, což je dlouhodobý problém. Pokud se bavíme o současné valorizaci, tak problém se týká toho, jak vypadají příjmy a značné výpadky příjmů za poslední čtyři roky, což se projevuje ve strukturálním deficitu. Jestliže se bavíme o penzijním systému, tak se bavíme o tom, zda budeme mít průběžný systém, a pokud ano, tak jakým způsobem se budou nastavovat jeho parametry. Dále může být dotovaný něčím jiným, třeba dalšími daněmi nebo jej úplně zrušit. Scénářů je hodně, ale jakmile mi někdo řekne, že ví, co bude za 30 let, tak já mu nevěřím ani slovo, protože solidní je pracovat s různými scénáři a být připraven,” upozorňuje ekonomka.
Je nutné zjistit, kdo platí a neplatí daně
Podle Švihlíkové je nutné udělat základní kroky. „Pracovat s daty, které by měla mít. A teď je otázka. Proč je nemá? Má vůbec finanční správa a Ministerstvo financí přehled o tom, kdo všechno platí nebo neplatí daně? Garantuji vám, že nemá. A když máte tenhle přehled, tak jakým způsobem je deformován základ daně? Teď mám na mysli hlavně firmy. Tady vám lítají desítky miliard a nechává se to úplně být. Za třetí, bych se dívala na ty deformace, které už tu jsou a nemusím tu hned zavádět spoustu nových daní, což je politicky nepopulární. Navíc každá daň dopadne na každou skupinu jinak. Na daňový mix jsem už alergická, protože u nás strašně zatěžuje ty nejchudší skupiny. Já u nás obrovská váha DPH, což nejvíce dopadá na ty nejchudší a v mixu to není kompenzované. Nemusí se hned zvyšovat daně, ale prvně musím zjistit, odkud mi odtéká voda z lodi a začnu to napravovat. Ale tohle tady vůbec nevidím,” diví se ekonomka.