Vyhledávání
Zavřít
EET loni vynesla státu 12,3 miliard korun. O více než čtyři miliardy více než vloni
Ministryně financí Alena Schillerová. Zdroj: ČTK
Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnosy celkem 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Na kongresu pro tradiční trh Samoška v Olomouci to ve čtvrtek ČTK řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. “Za rok 2018 byl přínos (EET) 12,3 miliardy korun, a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET,” uvedla na kongresu Schillerová.
Stát loni na daních podle Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.
“Když se zaváděla EET, tak průměrná mzda v restauračních službách byla něco málo přes 12 000 korun. Už za čtvrt nebo půl roku se zvýšila o několik tisíc korun,” tvrdí Schillerová. Zásluhou EET se v roce 2018 podle Schillerové zvýšil i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Přínos EET v této oblasti podle Schillerové v roce 2018 činil zhruba 2,8 miliardy korun, zatímco v roce 2017 byl 2,2 miliardy korun.
MF loni na podzim odhadlo, že v případě spuštění třetí a čtvrté vlny by měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést letos 14,6 miliardy korun a v následujícím roce 17,5 miliardy korun. Pokud by další vlny spuštěny nebyly, roční přínos EET by podle loňského odhadu MF měl činit zhruba 13,6 miliardy korun.
Původní odhady MF z prosince 2016, kdy byla EET spuštěna, počítaly pro rok 2018 s přínosem EET na úrovni 12,3 miliardy korun a v roce 2020 s 18 miliardami korun. Odhady ale obsahovaly i výnosy ze třetí a čtvrté vlny EET, která měla již touto dobou fungovat. Start dalších fází EET ovšem odsunulo předloňské rozhodnutí Ústavního soudu.
Plánovaná třetí vlna EET by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. O novele zákona, která obsahuje vedle spuštění dalších fází EET i například možnost pro drobné podnikatele evidovat tržby bez připojení k internetu, Poslanecká sněmovna zatím nerozhodla.
Schillerová ve čtvrtek v Olomouci řekla, že pokud budou v Poslanecké sněmovně pokračovat obstrukce při projednávání této novely, tak přijde na řadu svolání mimořádné schůze. “Dávám si cíl, aby to (novela) prošlo celým legislativním procesem a účinnost nastala někdy v podzimních měsících tohoto roku,” dodala.
Zdroj: ČTK