Vyhledávání
Podmínky pro podnikání se v ČR zhoršily! Podle prezidenta Hospodářské komory kvůli odborům
Podmínky pro podnikání v České republice se od posledního sněmu Hospodářské komory ČR, který se konal před rokem, zhoršily. Řekl to na středečním sněmu HK ČR její prezident Vladimír Dlouhý. Kritizoval odbory, které zvyšují své požadavky a vláda jim podle něj ustupuje ve všem, o co žádají. Jako příklad uvedl každoroční zvyšování minimální mzdy podle přání odborů nebo zrušení karenční doby. Podle šéfa Hospodářské komory na to doplácí zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.
“Od posledního sněmu HK ČR se podmínky pro podnikání v České republice zhoršily, tečka. Přitom toho od vlády nechceme mnoho, vlastně jen jednu jedinou věc: Vytvářejte dobré a poctivé, slušné podmínky pro podnikání a odstraňujte překážky, které podnikání komplikují,” řekl Dlouhý. Dodal, že v posledních měsících ho častěji napadá spíše věta: “Alespoň nám neházejte klacky pod nohy”. Přestože má podle něj Česko solidní hospodářský růst a prosperuje, možná stojí na prahu zpomalení ekonomiky.
Dlouhý kritizoval i to, že na hospodářskou a sociální politiku vlády mají vliv levicové strany, které tak výrazně propadly v posledních parlamentních volbách. Zmínil, že ČSSD se jako jediná z oslovených stran dnes nedostavila, byť ji HK opakovaně pozvala.
Minimální mzda kvůli zaručeným mzdám a mzdovým tarifům podle Dlouhého zásadně ovlivňuje všechny podniky v ČR a v “drtivé většině” i na ty, kteří ji nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování svých zaměstnanců. Problémem je podle Dlouhého odtržení mezd od produktivity, která roste výrazně pomaleji.
Kritizoval rovněž zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnavatelem. “Zrušili jste karenční dobu, jak si odbory přály a nevysvětlili jste veřejnosti ani to, že poctiví zaměstnanci doplatí na flákače a simulanty, protože za ně budou muset dělat,” řekl Dlouhý.
Dlouhý také poukázal na to, že odboráři chtějí uzákonit kratší pracovní dobu za stejnou mzdu a povinně pátý týden dovolené. Mimo jiné kritizoval, že aktivisté chtějí regulovat moderní a perspektivní způsoby práce jako home office nebo práci doma.
Za problém označil i nedostatek kvalifikované pracovní síly, kdy v současnosti chybí téměř 500 tisíc lidí. Přitom vláda podle něj stále nerozhodla o zvýšení kvót pro příjem kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, které by podle Dlouhého přinesly do státního rozpočtu nejméně deset miliard korun ročně jen z odvodů a daní. Pochybnosti má o dalších vlnách EET.
Na středeční 31. sněm Hospodářské komory se sjelo více než 250 delegátů z profesních asociací, firem, klastrů a řemeslných cechů. Hospodářská komora dnes také spustí ostrý provoz Právního elektronického systému, který bude podnikatelům poskytovat přehled o povinnostech, které mají vůči státu. Hospodářská komora sdružuje více než 15.000 členů, není financována státem, je nezávislá na vládě a financují ji sami podnikatelé.
Zdroj: ČTK