Vyhledávání
Danuše Nerudová: Zrušení superhrubé mzdy byla obrovská chyba. Jediným řešením, jak do rozpočtu nalít peníze, je její obnovení
Hostem Press klubu byla ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. Co si myslí o zastropování cen potravin a škrtání pošt v zemi? Proč byla podle ní velká chyba zrušení superhrubé mzdy?
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula chce zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 %. U cukru a vajec je pokles ceny už podle něj patrný. „To, proč máme tak drahé potraviny, je dlouhodobý vývoj. My jsme podporovali velké podniky v zemědělství a stalo se, že v tom odvětví je malá konkurence. Místo toho, abychom podporovali malé a střední zemědělce, tak jsme dávali přednost jen velkým koncernům. Co se týče stropování cen, byla bych v tom hrozně opatrná, protože je rozdíl, zda je stropuje stát nebo obchodní řetězec. Ve Francii to zastropovali obchodní řetězce. Když to stropuje stát, tak to může vést k tomu, že se výrobci rozhodnou, že výrobek nebudou dodávat, protože když jim stát určí cenu, tak pro ně to už pak nemusí být výhodné a přejdou k výrobě jiné komodity nebo jí nebudou vyrábět vůbec. V Maďarsku to vedlo k nedostatku některých výrobků,” vysvětluje ekonomka.
Podle ní by měl ministr intervenovat na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jestli v zemědělství nemáme moc koncentrované odvětví. Situaci by ale podle ní měla řešit. „Ministr má jednoduchý nástroj, může konečně začít podporovat malé a střední zemědělce a zvýšit konkurenci v odvětví.” Nerudová je přesvědčená, že vláda se svými současnými kroky přichází pozdě. „Chci být optimistická. Přichází jaro a spoustu zeleniny a ovoce si budeme moct pěstovat tady v České republice. Tím se zvýší konkurence na trhu se zeleninou. Ceny v oblasti zeleniny budou klesat.”
Česká pošta by se měla privatizovat
Česká pošta plánuje zrušit několik set poboček, ale zastupující šéf na brífinku řekl, že propuštěných nakonec nebude tolik. Ušetřit by se mělo 900 milionů korun, ale stát chce do záchrany České pošty nasypat 8 miliard korun. „Moc nechápu za co by se těch 8 miliard mělo utratit, ale na druhou stranu jsem se dívala na to, kde se budou pobočky rušit a jsem ráda, že se budou rušit hlavně ve velkých městech. Na venkově tak k masivnímu zavírání docházet nebude, protože by to výrazně zhoršilo kvalitu života,” říká Nerudová a myslí si, že by stát měl Českou poštu rozdělit na výdělečnou a nevýdělečnou a částečně ji privatizovat. „Pošta dnes nemůže konkurovat službám soukromých dopravců, ale základní služby v regionech by měla vykonávat dál. Část, která není konkurence schopná, by se měla privatizovat.”
Schodek veřejných financí za březen je rekordní, je to 158 miliard. „Je to nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky, přestože březen je už měsíc, kdy část podniků platí daň z příjmů právnických osob a část OSVČ platí daně a platí se zálohy. Proto jsem si myslela, že výsledek bude trochu optimističtější. Jsem zvědavá, zda budeme moci dodržet ten deficit 295 miliard, trochu se bojím, že ne. Ministr financí si myslí, že to bude lepší, ale já si to nemyslím. Myslím, že na konci roku bude deficit vyšší a biji na poplach, protože před rokem jsem říkala, že se na rozpočtu na konci roku 2023 ukáže, zda to vláda myslí vážně s konsolidací veřejných financí. Vývoj za první tři měsíce mě o tom vůbec nepřesvědčuje,” upozorňuje ekonomka.
V některých oblastech škrtat nejde
Nerudová očekávala, že jako první krok bude vláda Petra Fialy škrtat na výdajové straně a osekají se některé dotační programy. „Některé výdaje škrtat nejde. Důchody tvoří 30% výdajů státního rozpočtu, škrtat by se nemělo ani ve školství či investic. Prvotním předpokladem, kde by se mělo škrtat, je provedení revize agend, které vykonává stát. Překvapilo mě, že jsem si včera přečetla, že digitalizace postupuje pomalu, protože k té revizi nedošlo. Z mého pohledu se to uškrtat na výdajové straně už nedá a je načase přiznat, že zrušení superhrubé mzdy byla obrovská chyba, byl to obrovský zásad do státního rozpočtu. Jediným možným řešením, jak do příjmové části nalít 80 miliard, je obnovení superhrubé mzdy. Tedy zvýšit daňovou sazbu tak jak byla v době superhrubé mzdy. Není možné, aby nejvyšší daňové břemeno nesla střední třída.“