Dagmar Honsová: Teplotní výkyvy nejsou neobvyklé. V minulosti bylo okolo Vánoc tak teplo, že lítaly mouchy

Počasí v letošním roce si s námi zatím pořádně hraje. Teploty mají k těm typicky lednovým hodně daleko. Jak to bude s teplotami v následujících dnech a proč je v lednu takové teplo? Hostem Press klubu byla meteoroložka Dagmar Honsová.

“Je pravda, že teploty jsou opravdu výrazně nadprůměrné oproti normálu. Jestli mě něco překvapilo, tak to bylo 1. ledna, kdy teploty v Kopistech vystoupali k 15,7°C . Prvního ledna jsme takto vysoké teploty na území České republiky ještě nikdy nenaměřili,” říká meteoroložka Dagmar Honsová. Zároveň byl překonán téměř sto let starý rekord z pražského Klementina z roku 1925, a to téměř o dva stupně. Severozápadní proudění už ale dalo stopku, jak teplotním rekordům, tak jarním teplotám. “Meteorologie sice nemá definované jarní teploty, ale mluvíme o nich ve chvíli, kdy jsou okolo 15°C. Vysoké byly jak odpolední maxima, ale i ranní minima. Třeba během silvestrovské noci neklesaly teploty pod deset stupňů,” poukazuje na současný trend Honsová.

Počasí na území Česka se odvíjí podle toho, jaká je tzv. synoptická situace nad celým kontinentem, tedy jaký je typ proudění. “Začal se k nám dostávat velmi teplý vzduch. Nejprve z centrálního středomoří a potom od jihozápadu,” vysvětluje Honsové “nádherné” počasí. Nejstarší české zmínky o počasí jsou z Klementina z roku 1775. “V kronikách si ale často všimnete, že naši předkové informace o počasí často zapisovali, i když ho neměřili, ale brali to spíše pocitově. Už v tu dobu ale okolo Vánoc nebo na Nový rok bylo tak teplo, že létaly mouchy nebo rostla tráva,” přibližuje meteoroložka doby minulé.

Výkyvy nedělají dobře vegetaci ani lidem

Nicméně současné počasí není pro meteorology nic překvapujícího. S takovými teplotními rekordy se setkávají na našem území poměrně běžně. “V druhé dekádě prosince bylo v Brně až 20 centimetrů sněhu. Pak přišel Štědrý den a s nimi teploty na Ústecku okolo 10 stupňů, aby se následně o den později výrazně oteplilo. Tyto skoky nedělají samozřejmě dobře vegetaci, ale nedělají dobře ani lidem. Nahrává to chřipkám a epidemiím, protože málokdo předpovědím věří a připraví se na ně. Pro náš organismus je špatné i to, že se málo oblečeme a celý den mrzneme, ale i to, že se málo oblékneme, pak zafouká a opět to odneseme nachlazením,” varuje Honsová.

Podobně bláznivé počasí zažívají i ve světě. Teploty u nás na přelomu roků byly srovnatelné s Mallorkou, kde je teď zhruba okolo 15 stupňů. “Jižní Evropa je celkem v pohodě, ale třeba v Egyptě nebo v Saudské Arábii byly na Nový rok i sněhové vločky. Ve Washingtonu sněhová bouře a v Alpách zase tál sníh,” říká Honsová. Z jara se pomalu vrátíme do zimy, ochlazování přišlo v polovině tohoto týdne. Od pátku nás čekají i tzv. ledové dny, takže teplota se nedostane přes bod mrazu. “Čeká nás obrovský teplotní šok, tentokrát směrem dolů. Dobrá zpráva pro všechny milovníky hor je to, že se vrátí celodenní mráz,” láká meteoroložka.

Na ideální sněhové podmínky si nicméně chvilku ještě počkáme, ale dočkáme se jich. “Alespoň tak to vypadá s výhledů numerických modelů. Do horských oblastí se vrátí mráz, občasně bude sněžit, budeme v tom čerstvém severozápadním prouděním. Dobrá zpráva je, že podmínky by měly být ideální i pro umělé zasněžování,” dává Honsová naději všem těm, kteří se během jarních prázdnin chystají na hory.

Předpovědět srážky je velmi složité

Dynamika atmosféry je nevyzpytatelná a s tím souvisí i to, jak moc je předpověď přesná. “Předpověď počasí nad Evropou na jeden den je všude stejná a je to zhruba 95% a jsou to velmi úspěšné předpovědi. Je to dáno díky technice, která se neustále zdokonaluje a díky numerickým výstupům, kteří neustále vypočítávají, jak to bude vypadat několikrát za den. Dynamika atmosféry je ale velmi složitá a my už ve chvíli, kdy jí počítáme, tak už v tu chvíli tam máme nejistoty. Přesně nevíme, co se tam děje a navíc si ty naše matematické rovnice zjednodušujeme. To z toho důvodu, aby nám počítače dokázali vypočítat ten stav, do té doby, než my ho potřebujeme. Jinak by to chroustali i několik dní. Tady pokud jsme ve frontálním rozhraní, jako tomu bylo o Vánocích, tak je předpověď velmi složitá,” vysvětluje Honsová.

Denní úspěšnost je 95%, ale měsíční klesá na 65%. “Občas se člověk i 48 hodin dopředu bojí říct, že v lednu bude 15 stupňů, byť to některé modely ukazují. Srážky, jejich lokalita a množství je velmi těžko předpověditelná, klidně i na těch 48 hodin,” říká meteoroložka. I proto se nedá říct, zda bude teplé léto nebo jak moc bude pršet. A to i když meteorologové mají k dispozici sezónní numerické modely, které vydávají velká centra. “Leden by měl být na svém normálu, ale únor a březen už by měly být opět jarní a měly by to být teplotně nadprůměrné měsíce v porovnání s dlouhodobým normálem. Ale ruku do ohně bych za to nedala,” směje se Honsová.

Poslechněte si celý rozhovor 

Zprávy - další články