Vyhledávání
Česko si připomíná 70. výročí justiční vraždy Milady Horákové
Lidé v Česku si v pátek i o víkendu připomenou 70. výročí komunistické justiční vraždy Milady Horákové. Pietní akce se uskuteční v Praze na ďáblickém pohřebišti, v Karolinu, u symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově i v ulici pojmenované po popravené političce v Praze 7. V metru v pátek opakovaně zazní koláž z nahrávek z vykonstruovaného procesu s Horákovou. Na víc než 60 míst mimo hlavní město zve na vzpomínkové akce spolek Milion chvilek. Horáková byla komunistickou mocí oběšena 27. června 1950.
Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou mohou připomenout také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Na výročí tím chce upozornit iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty.
Transparenty s podobiznou Horákové a nápisem “Zavražděna komunisty” se už objevily třeba na budově libereckého krajského úřadu, na objektech některých pražských městských částí a Univerzity Karlovy a také na pražském Rudolfinu. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.
Praha, Brno i další města
Na ďáblickém hřbitově v pátek dopoledne oběti komunistického režimu připomene pietní shromáždění Sdružení bývalých politických vězňů let 1948-1989. V Karolinu položí věnec u busty popravené právničky a političky rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a další představitelé akademické obce.
Dopolední vzpomínkovou akci u pamětní desky věnované Horákové v její ulici pořádá radnice sedmé městské části, odpolední pietní shromáždění na vyšehradském hřbitově zorganizoval Klub dr. Milady Horákové.
Klub také připravil výstavu o historikovi a novináři Záviši Kalandrovi, který byl popraven ve stejném procesu jako Horáková. Přístupná bude v atriu paláce Viktoria v Revoluční ulici v centru Prahy. Na palác bude v pátek zároveň umístěna pamětní tabulka. Vzpomínkový akt pořádaný brněnským magistrátem se v pátek dopoledne uskuteční v prostorách bývalé věznice a popraviště na Cejlu.
Právnička z odboje
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila.
Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Její popel skončil neznámo kde.