Vyhledávání
Zavřít
AMSP: Školní jídelny vařením pro seniory znevýhodňují restaurace
Školní jídelny vařením obědů pro seniory a další komerční návštěvníky nekale konkurují restauracím. Běžné provozovny to značně znevýhodňuje a poškozuje. Tvrdí to Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), podle které problém nabírá větších rozměrů a může být pro řadu malých provozoven zásadní.
Průzkum ukázal, že cenově zvýhodněný oběd ve školní jídelně využívá každý osmý důchodce. Podle předsedy představenstva asociace Karla Havlíčka nelze míchat dohromady sociální a komerční služby. Reakci ministerstva školství ČTK zjišťuje.
“Školní jídelny mají sloužit pouze pro žáky a zaměstnance školy. Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace,” uvedl Havlíček.
Dotované školní jídelny, které začínají poskytovat služby pro běžné návštěvníky z ulice, se podle asociace mohou stát “dalším hřebíčkem” pro řadu malých provozoven. “Jedná se o jasnou podporu, například osobních nákladů, a i když školní jídelna nabízí pokrmy za jiné ceny než pro žáky, nemají jim běžné provozovny šanci konkurovat,” tvrdí asociace. Podle její analýzy připadá v Česku 265 obyvatel na jednu restauraci nebo hospodu.
Asociace ve spolupráci s agenturou Ipsos v září zmapovala problematiku v anketě mezi seniory nad 70 let. Z výsledků vyplynulo, že téměř čtvrtina seniorů využívá cenově zvýhodněných obědů, přičemž téměř polovina z nich se stravuje ve školních jídelnách.
Třetina z nich počítá s cenou mezi 61 až 70 korunami za oběd, téměř čtvrtina mezi 51 a 60 Kč a pětina pořizuje oběd za méně než 50 korun. Podle spolumajitele sítě restaurací Hospodska Luboše Kastnera oběd s cenou nižší než 100 Kč vůbec neodpovídá ekonomické realitě.
“Komerční stravování na univerzitách, školách i v dalších dotovaných zařízeních je jednou z příčin, proč restaurace i hospody nemají dostatek prostředků na rozvoj. Provozovatelé jídelen povětšinou neinvestují do vybavení, platí minimální nájmy, nejsou motivovaní kvalitou jídla, neinvestují do interiéru ani do rozvoje personálu,” uvedl Kastner.
Podle údajů ministerstva za rok 2013 bylo v Česku celkem 8125 školních jídelen, ve kterých se stravovalo 1,65 milionu žáků a studentů. Rodiče financují pouze potraviny, peníze na mzdy posílá ministerstvo a provoz školních jídelen hradí jejich zřizovatel. Školní jídelny v Česku fungují 55 let.
Podobný systém má třeba i Francie nebo skandinávské země. Ve většině vyspělých zemí ale podobný systém školního stravování chybí, jde třeba o Británii, Belgii, Nizozemí, Španělsko, ale i USA. V Rakousku a Německu má vlastní jídelny asi pětina škol.
Zdroj: ČTK