Vyhledávání
Andor Šándor: Musíme doufat, že se nenajde někdo, kdo bude chtít čin střelce opakovat. Bohužel se to stává
Máme jen několik hodin do Štědrého dne a celá tragédie se stala ve čtvrtek odpoledne v samém centru Prahy. Česká republika, která je považována za bezpečnou zemi, se tak stala místem tragédie, která většinou vidíme spíše v USA. „Člověk, co tohle udělá, nemůže být normální. Normální člověk nezabije nejprve svého otce a pak nejde zabíjet svoje spolužáky. Jestli je to pomanutí mysli, reakce na něco, těžko říct. Je to teď úkolem policie zjistit jaký byl jeho motiv. Nevíme, jak se choval na sociálních sítích, jestli v okruhu svých známých něco říkal; to všechno uvidíme. Ve velké většině případů v USA nebo v Evropě, když střílí na školách, tak je to buď současný nebo minulý student, který měl vnitřní problémy se školou nebo se spolužáky,” komentuje Šándor. Střelec střílel nejen na své spolužáky, ale i na projíždějící auta či na policii. „Existuje fotka, kde stojí na ochozu školu, má velmi kvalitní zbraň s balistickou ochranu, evidentně na to byl připraven. Mohl klidně zabít více lidí. Musíme teď doufat, že se nenajde někdo, kdo jeho čin bude chtít opakovat. I to se ale bohužel stává.”
Střelec použil dlouhou zbraň se zaměřovačem, takže se na svůj čin musel chladnokrevně připravovat. K takové zbrani člověk nepřijde jen tak. „Musel mít dovednost, jak s tou zbraní zacházet. Není to tak, že jí vezmete s trezoru a začnete střílet.” Podle Šándora je velmi těžké takovému činu zabránit. „Ten člověk by musel svoje pocity a plány ventilovat ven, třeba se někomu svěřit. Na druhou stranu, jestliže byl aktivním studentem, tak třeba vykazoval některé rysy, které mohly působit, že nejsou úplně v pořádku. Možná studenti měli na jeho chování upozornit. Není to udávání, ale mohl se nějak projevovat a tím, že mu okolí nevěnovat pozornost, tak se mohlo stát to, co se stalo. To jsou ale jen spekulace,” upozorňuje analytik.
Lidé musí vždy respektovat příkazy policie
Šándor nechce hodnotit práci policie, ale říká, že udělala to nejvíc, co udělat mohla. „První na místo přijedou policejní hlídky, ty ale nebudou zasahovat, protože na to nejsou úplně připraveni a vycvičeni. Tohle musí provádět specializovaný útvar, který to umí. Oni jsou v pohotovosti, ale nějakou dobu trvá, než dorazí. Než tam vletí, tak musí mít přehled, jak to tam vypadá, kam jdou a tušit, kde střelec může být. Nikdo z policistů mu nechce vletět do rány, příprava i na místě musela chvilku trvat,” říká analytik. Práci policii neulehčoval ani fakt, že se jednalo o centrum Prahy, kde byla v předvánoční čas hromada lidí. „Obsadit a kontrolovat takto lidmi obsazené místa není vůbec jednoduché. Bylo dobré si uvědomit, že pokyny policistů je potřeba vždy respektovat a bez odporu odejít a chránit si vlastní život.”
Vždy po takových útocích se mluví o tom, zda by školy neměly být více chráněné. Třeba bezpečnostními rámy. „Nepochybně by to nikomu neuškodilo, ale když se podíváte na univerzitní kampusy v USA, kde došlo k takovým útokům, tak ty jsou leckde více chráněné, než některé vojenské objekty. A i tak tam k tomu dojde. Člověk, který to chce spáchat, tak si cestu najde. Důležité je, aby studenti a profesoři věděli, jak se v takovém případu zachovat. Každá škola i instituce by měla mít připravený nějaký plán, jak se bude chovat. Ať už se jedná o střelce nebo o vyhrožování bombou, reakce musí být vždycky jiná, ale vždy rychlá,” říká Šándor. Nikdo nechce takové tragédie přivolávat, ale jen nutné se s nim počítat a poučit se z nich. „Je to velmi těžké. Ve společnosti, ve které žijeme a která překonala řadu problémů a žije v ní řada psychicky narušených lidí, můžeme těžko garantovat, že se nic podobného nestane.Měli bychom se snažit mít tyto instituce dobře připravené na tyto věci, ale musíme si uvědomit, že žádný systém občana neochrání. Taková je realita,” uzavírá bezpečnostní expert a někdejší šéf Vojenského zpravodajství Andor Šándor.