Vyhledávání
Zavřít
Vánoční tradice aneb co znamená betlémská hvězda, stromeček nebo jablko
Ilustrační foto (Zdroj: Depositphotos)
Vánoce nejsou jen o dárcích, stresu a všeobecném shonu, ale také o setkávání se s blízkými. Pojí se k nim řada tradic; některé z nich dodnes dodržujeme, jiná upadla v zapomnění. Naši předci by se asi divili, jak dnes vypadají Vánoce a co jsme z nich za ta staletí udělali.
Vánočka
Symbolem českých Vánoc je vánočka, bez které si nedovedeme představit žádnou adventní snídani. Správně se plete z devíti copů; čtyři spodní symbolizují čtyři živly – oheň, vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři symbolizují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva zase to, k čemu člověk nejvíce inklinuje, tedy k lásce a k vědění.
Betlémská hvězda
Betlémská hvězda bývá zobrazována jako kometa, která ukazovala třem králům cestu z východu k Ježíškovi. Se symbolikou hvězd je spojovaná Panna Marie, která bývá zobrazovaná jako apokalyptická žena s hvězdami okolo hlavy. Hvězdy pro námořníky znamenaly orientaci a ukazovaly jim cestu k finálnímu cíli.
Jablko
Dalším typickým symbolem českých Vánoc je jablko, ze kterého se věštila budoucnost. Všichni známe tu legendu, že když rozkrojíme o Štědrém dnu jablko a uvnitř najdeme hvězdu, bude se nám dařit dobře po celý následující rok. Hvězda byla po staletí chápaná jako mocná síla, která dovede ovlivňovat osudy lidí.
Andělé
Andělé jsou vnímaní jako poslové dobra a lásky. Poprvé se objevuje 6. prosince v Mikulášově družině a společně s ním a čertem přináší dětem nadílku. Navíc v této partě symbolizuje dobro. Postava anděla se upevňuje na betlémy, nad jesličky nebo nad napodobeninu chléva či jeskyně. Patří ke klasické vánoční výzdobě a často se upevňuje i na vánoční stromek.
Vánoční stromeček
Vánoční stromeček je považován za pohanskou tradici a vychází z rituálu zimního slunovratu, který zahrnoval použití stálezelených větví. Tradice zdobení pochází z Německa a původně se zdobil jen jablky, ořechy a dalšími potravinami. V 18. století se přidalo zdobení hořícími svíčkami, který byli po nástupu elektrifikace nahrazeny vánočním osvětlením z hlediska bezpečnosti.
Stromečky měly plnit ochranitelskou funkci a ozdobené větve se rozdávali koledníkům. Podle tradice se stromeček zavěšoval na štědrovečerní stůl, ale špičkou dolů. V Česku ho poprvé ozdobili v roce 1812 a byl to ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámku. Nový zvyk se v československých domácnostech prosazoval pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých měšťanských rodinách z Prahy. A do venkovských stavení se zvyk dostával ještě pomaleji. Do první světové války bývala ozdobena jen smrková nebo jedlová větev.
Betlém nebo jesličky
Zobrazuje scénu narození Ježíše Krista, v betlémě nesměla chybět Svatá rodina, tedy Panna Maria a svatý Josef, kteří v nuzném chlévě pečují o narozeného Ježíška, který leží na seně v jesličkách. Pastýři a Tři králové přináší dary, scéna je také doplněna o zvířata jako jsou ovce, oslík či vůl.
Lidé se obdarovávali už ve starověkém Řecku, ale tradice obdarovávání o Vánocích vznikla až v 19. století a bylo zvykem dávat dárky nejen rodině, ale i služebnictvu, které dostávalo peníze či oblečení na přilepšenou. Dárky se dávaly i žebrákům a tulákům, kteří zaklepali na dveře bohatých rodin. Až na počátku 20. století se pod stromeček začaly dávat dárky pro radost.