Vyhledávání
Zavřít
Koncert s pěknými obrázky: The Bodyguard nabídne sexy Čermáka a hlasy bohyní
The Bodyguard, muzikál (Foto zdroj: Profimedia)
Dnes je Den divadel, a tak se pojďme ohlédnout za premiérou nového muzikálu The Bodyguard, který uvádí Hudební divadlo Karlín. Minulý týden ve čtvrtek tak foyer i hlediště tohoto nádherného pražského divadla zaplnili diváci i celebrity v krásných večerních róbách a při vchodu člověk málem oslepnul z blesků fotoaparátů bulvárních fotografů. Jaké bylo představení a jak celý večer probíhal?
Vždy, když se koná v Hudebním divadle Karlín premiéra nového muzikálu, praská celá budova ve švech. Na akci je vždy pozváno spoustu hvězd a osobností nejen z muzikálové branže a (skoro) všichni vypadají nádherně. Není tedy divu, že spousty fotografů číhají u vchodu do divadla, aby blesky oslepili každého, kdo dovnitř vejde a v bulvárním světě alespoň trochu něco znamená.
Součástí takového večera je samozřejmě i módní policie, která hodnotí šaty, modely, jak se podařilo ženám sladit doplňky, a jak pánům sedne zvolený oblek. Proto si dá valná většina skutečně záležet, aby u módních policistek uspěli. Podle našeho názoru byla módní královnou večera zpěvačka Šárka Vaňková, která v krásných zlatých třpytivých šatech s hlubokým výstřihem a vysokým rozparkem vypadala úžasně jako Slunečník v pohádce Princ a Večernice. Velice to slušelo ale i skutečné královně čtvrtečního večera, kterou byla Eva Burešová. Ta v představení The Bodyguard hraje hlavní roli Rachel Marronové. Na rautu po představení se objevila po boku svého přítele Přemka Forejta v krásných stříbrno-tělových korzetových šatech se spadlými rameny a odzbrojujícím rozparkem, který sahal až do pasu. Zpěvačce to tak slušelo, že to nenechalo chladnými ani závistivé hejtry, kteří její krásu, talent a úspěch jen těžko snášejí. I alternace Evy Burešové Tereza Mašková, která se v roli Rachel Marronové s Evou střídá a ve čtvrtek byla v divadle jako divák, vypadala nádherně a má u nás velké plus. Ve stříbrných šatech od Dominika Navrátila vypadala jako princezna a celá jen zářila.
Tři věty a písnička
A nyní už k samotnému muzikálu. Představení není dlouhé, což je příjemná změna. Celkově se však dá konstatovat, že v porovnání s výpravnými muzikály, které Hudební divadlo Karlín uvádí, šlo v případě The Bodyguarda spíše o moc pěkný koncert Evy Burešové (jindy Terezy Maškové), kde jste se mohli pokochat krásnými kostýmy, které byly plné flitrů, líbivými choreografiemi a pobavit jste se mohli díky suchému humoru Hynka Čermáka, který byl v roli bodyguarda Franka Farmera překvapivě sexy. Dalším komickým momentem byla scéna z karaoke baru, kde prostor pro improvizaci a možnost diváky pobavit a rozesmát dostal Pavel Číčel nebo Tomáš Böhm v roli DJe. Více humoru se přes všechny snahy v představení neobjeví.
Celé představení je tak trochu koncipováno do stylu “tři věty a písnička”. Vzhledem k tomu, že zde všechny písně zpívá sama postava Rachel a sem tam zaslechneme zpívat i někoho jiného, může převážně první půlka na někoho působit monotónně. V ní se totiž nic moc zásadního neděje a během ní se jen opakuje stále dokola to samé. Druhá půlka už má větší spád, nicméně stále se střídají tři věty pro nastínění situace v ději a písnička. Představení však jede v tempu, nikde nejsou zbytečné prodlevy, které by diváka sváděli ke schrupnutí a vše v ději je srozumitelné a pochopitelné.
Je to opravdu kvalitní práce a rozhodně to stojí za návštěvu. Obě, Eva Burešová i Tereza Mašková, mají hlas bohyně. Takže množství nádherných písní, které během muzikálu zapějí, nikomu nemůže vadit. Na sexy ochranitelského Čermáka je na jevišti velmi příjemný pohled. Zpěvačka Dasha ve vedlejší roli sestry Rachel je jako vždycky fenomenální, protože její hlas je naprosto nezaměnitelný. A šikovná company dodává celému představení skvělou energii a pěvecký výkon hlavních postav parádně doplňuje.
Po dlouhé a zasloužené děkovačce, kdy samozřejmě nechyběl standing ovation, už se všichni zběsile nahrnuli z hlediště zpět do foyer, aby si na talířek nabrali co nejvíc malých řízečků, protože těch není na rautech nikdy dost, a aby je co nejrychleji snědli a měli tak volné ruce na skleničku/y vína, které teklo doslova proudem. S diváky se promíchali postupně přicházející umělci, takže fotoaparáty opět cvakaly o sto šest a reportérky číhaly s připravenými kamerami, aby mohly začít pokládat otázku “Jak se vám dnes hrálo?” V takových chvílích praská celé divadlo ve švech ještě víc a člověk se s naloženými řízečky musí doslova a do písmene prodírat mezi postávajícími hloučky dobře se bavících lidí a mezi těmi, co se v tlačenici snaží ukořistit další dezert a k tomu kus hermelínu z rautového stolu.
Postupně se foyer vyprazdňuje, někdo odchází poslušně domů a někdo se přesouvá o patro níž do divadelního klubu, který se od určitě hodiny stává přístupným i pro diváky, nejen pro umělce, kteří jsou odpremiérovaného představení součástí. Tam už začínají kromě vína lítat panáky a ostřejší drinky, což má za následek, že je každá taková párty v divadle opravdu divoká. Ale o tom už se veřejně nemluví.