Karolína Zoe Meixnerová: Vadí mi, že lidé Boženu Němcovou berou jako běhnu, ona hledala lásku. Komunisté nám Babičku znechutili

Karolína Zoe Meixnerová je známá jako popularizátorka české literatury, především na instagramu. Dívka má na svém kontě i knihu Průvodce českou literární historií 19. století, letos já vyjde další kniha. Mladá spisovatelka byla hostem podcastu Mezi čtyřma očima u Heleny Šulcové, který si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Karolína Zoe Meixnerová nyní dokončila knihu Národní opruzení. „Psala jsem jí od června minulého roku. Původně to byl seriálový podcast, kdy jsem napsala kapitolu, přečetla jí a lidi se jí pustili. Povedlo se mi vytvořit příběh s dějem, sedlo si to, byla jsem na to moc pyšná. Nabídla jsem to nakladatelství a oni se rozhodli to vydat.” Národní opruzení je detektivní kniha s romantickou zápletkou v době Národního obrození. „Je tam to úskalí to, že tam vystupují skutečné osobnosti; Havlíček, Světlá, Neruda, Němcová. Děje se to v kulisách skutečných událostí, ale ten příběh mezi nimi je smyšlený,” říká Meixnerová s tím, že si musela malinko upravit věk postav, aby se mohli potkat a mohli být zachované skutečné reálie.

Třeba Božena Němcová je tam ta famme fatale, do které se každý zamiluje, ale zároveň se umí postavit sama za sebe. „Ona taková přesně byla. Studentům na školách i svým sledujícím se snažím vysvětlovat, jak to s ní vlastně je. Pokroková byla v tom, že se veřejně jako první postavila k tomu, že nechce být se svým manželem a že byla v manželství, do kterého jí dotlačili. Chtěla se zamilovat, najít tu pravou lásku, a tak šla přes morální hranice. Dnes bychom se rozvedli a nic neřešili, ale tenkrát to byl skandál. Vadí mi, že dnešní společnost o ní mluví jako o běhně a nymfomance. Měla normální počet sexuálních partnerů jako my všichni, jenom hledala tu pravou lásku a to se párkrát člověk splete,” vysvětluje influencerka.

Babička by se měla nechat dospělejším čtenářům

V čem tkví kouzlo Němcové a její Babičky? „Babičku si komunisté brali hodně do úst a tlačili jí. Hodila se jim do osnov a myslím, že generaci mých rodičů jí úplně znechutili. Mělo by se to ale číst, protože je to geniální dílo, napsané krásným jazykem, který je potřeba uchovat. Nejsme nadšená, že by se knihy z 19. století modernizovaly. Němcová napsala spoustu krásných knih; Divá Bára, Její pohádky, které by byly dnešní generaci mnohem přístupnější, ale i tak se musí v těch 12 letech pustit do té Babičky, což je to nejtěžší, co Němcová napsala. To mi přijde jako blbost, změnila bych to.” Podle ní by se Babička měla nechat dospělejším čtenářům, protože oni pochopí ten příběh. „Boženu nám tak znechutí už na škole, a to úplně zbytečně.”

V 19. století se propagovala čeština, v 20. století je jedním z nejvýraznějších spisovatelů Franz Kafka, který psal v němčině. „Načteného ho moc nemám, ale dělám o něm besedy. O jeho životě něco vím, ale s tou tvorbou je to těžké, protože by to neměl číst někdo, kdo trpí úzkostmi. Kafka svojí hlavu přenesl na papír a jemu se tam děly hrozné věci,” říká Meixnerová. Kafka nechtěl, aby se některé jeho díla objevily na veřejnosti. „Nevěřil si, myslel si, že píše špatné věci.Měl období, kdy chodil do společnosti, ale i dobu, kdy se zamykal doma a nevycházel. To se ale děje každému tvůrci, nemyslím si, že to bylo jeho poslední přání, aby už nic nevycházelo,” myslí si mladá spisovatelka, která přiznává, že nedovede říct, kdo byl největší literární osobností minulého století. „Mnoho lidí by napadl Čapek, ale jeho osobnost mi extra k srdci nepřirostla. Byl to skvělý spisovatel a člověk. Jiří Wolker se do něj často obouval, a když pak Wolker zemřel a ostatní ho kritizovali, tak Čapek byl jediný, kdo se ho zastal a řekl, že je dobře, že se o něm učíme a že se čte. Byl to čestný muž a měl odvahu.”

Ženy spisovatelky konečně dostávají prostor

V současné době je v českém prostředí silná vlna úspěšných spisovatelek; Alena Mornštajnová, Petra Soukupová, Kateřina Tučková a další. „Ženy konečně dostaly prostor. Dnešní doba ukazuje, že vyplynula generace českých autorek a zjišťujeme, že jsou dobré a že dovedou oslovit čtenářské publikum a umí napsat bestseller. Jak to že v minulém století se tohle nedělo? Ženy nedostaly příležitost a musely být v domácnosti. Žena-spisovatelka nejde dohromady, takhle se přemýšlelo hrozně dlouho, i na konci minulého století. Prolomila to Halina Pawlovská, ale jedinou možností, jak se stát slavnou spisovatelkou bylo psát literaturu pro ženy. Dnešní generace ale nepíše jen pro ženy, ale pro všechny,” uzavírá Karolína Zoe Meixnerová. Podcast Mezi čtyřmi očima si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Zábava - další články